ČPD_Kabrheloviny

práva Uher („vyřizovány budou … v královstvích a zemích ke koruně uherské příslušející 

dle předešlého jejich řízení“). mj. obnovení původního uherského práva. 

judexkuriální konference – zabezpečovala kontinuitu uherského právního řádu tím, 

že stanovila, co z uherského, a co z rakouského práva bude pro futuro platit. 

Výsledkem byl dokument – Dočasná právní pravidla. Ten stanovoval, že téměř 

bezvýhradně   platí staré uherské právo, z rakouského byl přijat např. horní řád. 

V prosinci 1860 se stal ministerským předsedou baron Schmerling, který předložil program 

obnovy konstitucionalismu. Tak byla 26. 2. 1861 vyhlášena Schmerlingova (únorová) ústava. 

SCHMERLINGOVA ÚSTAVA 

Tuto ústavu tvořila trojice patentů 20-22/1861 ř. z. Patenty, resp. jejich přílohy, zřizovaly 

parlament (Říšskou radu), který se skládal ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a Panské 

sněmovny. Poslanecká sněmovna byla volena nepřímo prostřednictvím zemských sněmů, 

členové Panské sněmovny byli jmenováni, či se místo v ní dědilo. K přijetí zákona bylo třeba 

souhlasného usnesení obou sněmoven, které následně potvrzoval císař.  

Říšská rada se mohla scházet v širší (s uherskými představiteli) či užší (bez uherských 

představitelů) podobě. V praxi se ale v širší podobě nesešla ani jednou, což dalo za vznik 

myšlenkám o možném dualismu.  

Důležitou součástí únorové ústavy byla zemská zřízení a volební řády do 15 zemí. Rozsah 

jejich pravomocí byl vzhledem k centralistickým tendencím ústavy poměrně slabý, což 

v kombinaci s nerespektováním českého historického státního práva vyvolalo odpor českých 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 41 

a moravských politiků do té míry, že přestali od r. 1863 navštěvovat jednání říšské rady (tzv. 

politika pasivní rezistence). 

Za zmínku také stojí, že byla platnost Schmerlingovy ústavy v roce 1865 pozastavena (tzv. 

sistace ústavy) 

OTÁZKA Č