ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel
46
Parlamentem byl dvoukomorový Uherský sněm. Horní komora byla tvořena zpravidla
šlechtici a duchovenstvem, dolní komoru volili lidé přímo na základě vysokého majetkového
censu.
OTÁZKA Č
. 26 - KONSTITUČNÍ VÝVOJ HABSBURSKÉ MONARCHIE V LETECH 1848 – 1918
Konstituční vývoj lze periodizovat zhruba následovně:
1. etapa – 1848 – 1851 – Pillesdorfova ústava, kroměřížský návrh, Stadionova ústava
2. etapa – 1851 – 1860 – ústava zrušena Silvestrovskými patenty, Bachův
neoabsolutismus
3. etapa – 1860 – 1867 – přechod ke konstitučnímu režimu, Říjnový diplom,
Schmerlingova ústava
4. etapa – 1867 – 1918 – dualizace říše, prosincová ústava
S revolucí r. 1848 se objevil požadavek ústavy. Po prvních revolučních vystoupeních ve
Vídni přislíbil Ferdinand V. 15. března 1848 přechod ke konstitučnímu režimu. Tak se
skutečně stalo a na konci dubna byla vyhlášena oktrojovaná Pillesdorfova (dubnová)
ústava.
PILLESDORFOVA (DUBNOVÁ) ÚSTAVA
Její platnost byla stanovena na území habsburské monarchie kromě Uher, Chorvatska a
Benátsko-Lombardska. Na jejím základě se sešlo Říšský sněm, později označený jako
ústavodárný (ten, který později zasedal v Kroměříži). Celkově se skládala ze sedmi částí a
obsahovala 59 paragrafů.
Pillersdorfova ústava spočívala na principu dělení moci, přičemž jen samotnému císaři dle
ní příslušela plná výkonná moc. Zákonodárnou moc měl vykonávat spolu s Říšským
sněmem a soudní moc měla být úplně nezávislá. Císař měl být neodpovědný, a
v kompetenci měl mít „obvyklé“ funkce – vyhlašování války, sjednávání míru, jmenování
jednotlivých ministrů, sjednávání smluv.
§ 8 – Osoba císaře je posvátná a nedotknutelná. Z výkonu své moci je neodpovědný, jeho
nařízení potřebují k platnosti kontrasignaci příslušného ministra.
§ 10 – Císaři samotnému náleží výkonná moc, zákonodárnou moc vykonává s součinnosti