ČPD_Kabrheloviny

Zprvu byli poslanci Poslanecké sněmovny voleni zemskými sněmy. Změnu přinesl r. 1873, 

kdy byla zavedena přímá volba (čímž měla být zlomena politika pasivní rezistence Čechů). 

Volilo se ve 4 kuriích, navíc se počet poslanců zvýšil na 353.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 49 

ZMĚNY VOLEBNÍHO PRÁVA 

Kromě výše uvedené změny r. 1873 prodělalo volební právo další vývoj. V roce 1882 

proběhla tzv. Taafeho reforma, která pro volby do Říšské rady (tedy do Poslanecké 

sněmovny) snížila census z 10 zl. na 5 zl.  

Další reformou byla tzv. Badeniho reforma (1896) – zřídila pátou volební kurii, pro kterou 

nevyžadovala žádný majetkový census. K volebním urnám (či do čeho se to tenkrát házelo) se 

tak dostali i dělníci. Současně byl snížen majetkový census pro druhou a čtvrtou kurii, a to 

na 4 zl.  

Všeobecné a rovné hlasovací právo bylo zavedeno roku 1907. Současně bylo celé území 

Předlitavska rozděleno na volební obvody (vyjma Haliče) a v nich volen jeden poslanec. 

Poslanecká sněmovna měla v té době 516 poslanců (z toho 107 české národnosti). Aktivní 

volební právo měli tedy muži od 24 let, pasivní od 30 let. 

VOLBY DO SAMOSPRÁVY 

I zde existovaly cesty, ať již majetkové, tak také „pobytové“ – volič musel pobývat na území 

obce 6 měsíců. Obecní volby probíhaly tak, že bylo obyvatelstvo rozděleno do tří skupin 

podle výše daní (takže v první bylo třeba 10 velkostatkářů, kteří dohromady platili 1/3 

veškerých daní, zatímco v poslední třeba několik set voličů, kteří ale dohromady také platili 

1/3). Každá skupina vysílala stejný počet zástupců.  

Do okresních zastupitelstev se volilo ve čtyřech kuriích – velkostatkáři, měšťané, kteří 

odvedli na daních alespoň 100 zl., členové městských výborů a starostové venkovských 

obcí.  

OTÁZKA Č

. 28 - VÝVOJ ORGANIZACE SOUDNICTVÍ PO ROCE 1848 

Jedním z požadavků revoluce v roce 1848 bylo odstranění vlivu absolutismu na výkon