ČPD_Kabrheloviny

správa – státní (zeměpanská) správa, nahrazující vrchnostenskou, byla doplněna 

samosprávou, jedním z hlavních požadavků revolučního roku 1848. 

STÁTNÍ (ZEMĚPANSKÁ) SPRÁVA 

Základy nového správního zřízení byly položeny dubnovou ústavou, zrušením poddanství a 

dalšími patenty (např. 295/1849 o nové organizaci správy či 170/1849 o obcích). Postupně 

vykrystalizovala třístupňová hierarchie okres – země – stát. 

OKRESNÍ SPRÁVA 

Nejnižší složkou státní správy se staly nově vzniklé okresy. V podstatě převzaly agendu 

bývalé vrchnostenské správy. Okresní úřad se nazýval okresní hejtmanství v čele 

s hejtmanem, který musel mít právnické vzdělání. Rozsah činností, které spadaly pod 

okresní hejtmanství, byl taxativně vyjmenován v zásadách pro organizaci politických 

správních úřadů z roku 1849 – mj. se jednalo hlavně o vyhlašování a provádění zákonů, 

statistickou evidenci, údržbu silnic a vodních cest, dohled nad obecní, církevní a školní 

správo atd.  

Silvestrovské patenty a nástup Bachova absolutismu se dotkl i organizace okresů. Vzhledem 

ke znovupropojení správy a soudnictví byl počet okresů zvýšen na 208 v Čechách, 76 na 

Moravě a 22 ve Slezsku tak, aby se kryl s původními soudními okresy. Hejtmani byli 

nahrazeni okresními představenými. Jejich pravomoci zůstaly vesměs stejné, pouze přibyla 

pravomoc soudní.  

S přijetím prosincové ústavy opět došlo k oddělení soudnictví od správy. Rovněž byl počet 

okresů snížen (v Čechách 89, na Moravě 30, ve Slezsku 7). V čele stál opět hejtman. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 52 

KRAJSKÁ SPRÁVA 

Kraje představovaly jakési dědictví původní správy. Proto se o nich i po revoluci uvažovalo 

jako o „mezičlánku“ mezi zeměmi a okresy, které měly navíc být podřízeny přímo Vídni, 

čímž měla být rozbita politická soudržnost českých zemí. Nicméně se postupem času 

ukázala jejich nadbytečnost, a proto byly roku 1862 zrušeny.