ČPD_Kabrheloviny

USPOŘÁDÁNÍ V DOBĚ 

1. SVĚTOVÉ VÁLKY 

Když „nám zabili Ferdinanda“, došlo k rozpadu všech politických programů a koncepcí. 

Politická situace se změnila do té míry, že nebyl ani svoláván parlament a v zemi začala 

fakticky vládnout vojenská diktatura.  

Názory, jak válečné situace a možného oslabení monarchie využít, nebyly zprvu jednotné. 

Katolické politické strany podporovaly setrvání v monarchii, zatímco radikální státoprávní 

strany byly protirakousky orientovány. 

ZAHRANIČNÍ ODBOJ 

Představitelem „třetího proudu“, který se orientoval na vojenskou porážku centrálních 

mocností a státoprávní změny Evropy, byl T. G. Masaryk. Ten odešel v lednu 1915 do 

zahraničí, konkrétně do Ženevy, kde také 6. 7. 1915 (v rámci jubilea Jana Husa) přednesl svůj 

první projev, ve kterém jménem českého národa vyhlásil Rakousku-Uhersku válku. Jako 

centrum zahraniční politické se vytvořil Český zahraniční komitét. Základní myšlenku – 

tedy nezávislý český stát – uveřejnil ve svém prohlášení z 14. 11. 1915.  

“Vystupujeme na politickou veřejnost v okamžiku, kdy ústup vítězné ruské armády od 

nepřátel se využitkuje proti Rusku a jeho spojencům. Stavíme se na stranu bojujících 

slovanských národů a jejich spojenců bez ohledu na úspěch nebo neúspěch, protože hájí právo; 

...Věříme v konečné vítězství Slovanů a spojenců a jsme přesvědčeni, že toto vítězství Slovanů 

a spojenců bude na prospěch celé Evropy a lidstva.... 

Národ český v nové době vždy hájil program rozhodně slovanský; ... Dnes vůdčí politikové 

čeští úpí v žalářích, šibenice staly se oblíbenou podporou neschopné administrace, české pluky 

decimovány, protože spontánně jednaly podle všenárodního českého programu. Práva jazyka 

českého bezohledně porušována a ztenčována i za války, absolutistická soldateska řádí v 

českých, neněmeckých a nemaďarských zemích jako v zemi nepřátelské; každý projev české 

publicistiky se potlačuje,... 

Za takové situace český národ nemůže dále mlčet.