ČPD_Kabrheloviny

Okresní soudy byly opět nejnižším článkem soustavy. Zpravidla v nich rozhodovali 

samosoudci. 

Zemské (tak se označovaly v Praze, Brně a Opavě) a krajské soudy soudily v první instanci 

závažnější delikty, v druhé pak sloužily jako odvolací soudy pro ty okresní. V civilních 

záležitostech rozhodovaly jako tříčlenné senáty, v trestních jako čtyřčlenné.  

Třetím stupněm byly vrchní soudy, které rozhodovaly v pětičlenných senátech. Na špici stál 

Nejvyšší soud (sedmi-, jedenácti-, či patnáctičlenný senát). 

Mimoto postupně vznikaly další, mnohdy specializované soudní instituce. Zmínit lze 

živnostenské soudy (Gewerbegerichte) či patentní soudy (Patentgerichte). 

ŘÍŠSKÝ SOUD – REICHSREGRICHT 

Tento soud byl založen ústavním zákonem č. 143/1867 ř. z., který byl součástí prosincové 

ústavy. Byl oprávněn k řešení kompetenčních sporů či stížností občanů o porušení ústavou 

garantovaných práv. Skládal se z prezidenta, viceprezidenta a dvanácti dalších členů 

SPRÁVNÍ SOUDNÍ DVŮR - VERWALTUNGSGERICHTHOF 

Tento soud byl příslušný pro přezkum správních rozhodnutí. Aktivně legitimován byl ten, 

v jehož případě došlo ze strany správního orgánu k porušení práva.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 51 

STÁTNÍ SOUDNÍ DVŮR - STAATSGERICHTHOF 

Věcná příslušnost tohoto soudu se vztahovala na žaloby proti ministrům, kteří porušili 

zemskou či říšskou ústavu. O jejich vydání ke stíhání rozhodovala dvoutřetinová většina 

alespoň jedné komory Říšské rady. 

OTÁZKA Č

. 29 - ORGANIZACE VEŘEJNÉ SPRÁVY VE 2. POLOVINĚ 19. ST 

Revoluce 1848 definitivně předznamenala zánik vrchnostenských vztahů, tedy i těch 

správních či soudních. V následujících letech tak musela habsburská monarchie nalézt novou 

formu organizace státu, která navíc bude v souladu s nově se tvořícími principy moderní 

společnosti. V západní části monarchie se začala v padesátých letech rodit dvojkolejná