ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
sněm, tvořený sněmovnou zemí (volena zemskými sněmy) a sněmovnou lidu (volena přímo
občany vyhovujícími majetkovému censu).
Součástí byl taktéž rozsáhlý katalog občanských práv.
ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel
48
DALŠÍ VÝVOJ
Protože však 4. 3. 1849 císař vyhlásil Stadionovu ústavu, ta kroměřížská nebyla nikdy
realizovala (via facti ani ta Stadinova). O dalším ústavním vývoji již bylo pojednáno výše
(Říjnový diplom, Schmerlingova ústava, prosincová ústava), proto se podívejte tam ;)
OTÁZKA Č
. 27 - VÝVOJ VOLEBNÍHO PRÁVA OD POLOVINY 19. ST. DO ROKU 1918
Základním principem rakouského volebního práva byl poplatnický systém, Jinými slovy,
výkon volebního práva (ať již aktivního či pasivního) náležel jen těm, kdo platili přímé daně
a přispívali tak na obstarávání veřejných záležitostí. Voliči byli na základě svého majetku
rozděleni do jednotlivých kurií.
kurie velkostatkářská- ti, kteří měli velkostatek, který byl zapsán v zemských
deskách
kurie obchodních a živnostenských komor
kurie průmyslových měst - měšťané
kurie venkovských obcí – venkované
Volby probíhaly několika způsoby – od r. 1873 se do Poslanecké sněmovny volilo přímo, do
zemských sněmů od r. 1861. Vedle toho také probíhaly volby do okresních zastupitelstev, a
pokud existovaly, taktéž do okresních zastupitelstev. Voleb se neúčastnili příslušníci
ozbrojených složek a ženy.
VOLBY DO ZEMSKÝCH SNĚMŮ
Do zemských sněmů probíhaly volby ve třech kuriích (městská a živnostenská se spojily
v jednu). Ve venkovské kurii probíhaly tyto volby „dvoukolově“ – nejprve byli zvoleni
volitelé, kteří poté volili jednotlivé poslance.
V kurii velkostatkářské se volilo 70 poslanců, ve spojené kurii měst a komor 87 poslanců,
v kurii venkovských obcí 79 poslanců. Kromě nich zasedali ve sněmu jako virilisté arcibiskup,
3 biskupové a rektor univerzity.
VOLBY DO ŘÍŠSKÉ RADY