ČPD_Kabrheloviny

soudnictví. V následujících letech, zejména v době Bachova absolutismu, došlo ke 

krystalizaci základů moderního soudnictví.  

Prvního července 1850 začala fungovat nová soudní soustava. Jejím nejnižším článkem byly 

okresní soudy (Bezirksgerichte) tvořící první instanci ve věcech civilních i trestních.  

Ad hoc se také sestavovaly tříčlenné senáty tzv. okresního sborového soudu 

(Collegialbezirksgericht), který byl činný pouze v trestních věcech.  

Nad okresními soudy stály zemské soudy (Landesgerichte). Ty fungovaly jako odvolací 

instance pro okresní soudy, zároveň taktéž jako první instance v těžkých trestních věcech či 

těch civilních věcí, které nebyly svěřeny do kompetence okresním soudům.   

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 50 

O stupeň výš byl vrchní zemský soud (Oberlandesgericht). Byl odvolací instancí pro zemské 

soudy (a to jak pro ty věci, kde byl zemský soud první, tak druhou instancí – vrchní soud tak 

byl v závislosti na deliktu buď druhou nebo třetí instancí).  

Nejvyšším orgánem soudní soustavy byl Nejvyšší a kasační soudní dvůr (Der Oberste und 

Kassations- Gerichtshof). V civilních věcech byl dovolacím soudem pro ty delikty, které byly 

v první instanci souzeny okresním soudem (civilní řízení bylo trojinstanční, tudíž okres -> 

země -> Nejvyšší soud), v trestních byl pouze soudem zrušovacím (trestní řízení bylo ze 

začátku dvojinstanční). Zároveň soudil kompetenční spory.  

VÝVOJ PO ROCE 1855 

V roce 1855 došlo ke sjednocení soudů první instance a orgánů politické správy.  

Nejníže byly smíšené okresní úřady místo původních okresních. Druhou instancí byly 

zemské (krajinské) soudy. Nad nimi byly v Čechách dva vrchní soudy (v Praze a v Brně), 

vrcholným orgánem byl Nejvyšší soud (Der Oberste Gerichtshof) ve Vídni. 

VÝVOJ PO ROCE 1867 

Přijetí prosincové ústavy znamenalo kromě jiného také restrukturalizaci soudní soustavy.