ČPD_Kabrheloviny

ZÁKON Č. 146/1867 O SPOLEČNÝCH ZÁLEŽITOSTECH VŠECH ZEMÍ 

HABSBURSKÉ MONARCHIE 

Zákon o rakousko-uherském vyrovnání, který stanovoval součinnost obou subjektů 

monarchie.  

§ 1 – Následující činnosti se prohlašují za společné pro království a země, zastoupené v říšské 

radě, a pro země uherské koruny: 

a) zahraniční záležitosti včetně diplomatického a komerčního zastoupení vůči 

cizině, jakož i opatření, nutní ohledně mezinárodních smluv, přičemž však schvalování 

mezinárodních smluv, pokud je dle ústavy nutné, zůstává vyhrazeno zastupitelským 

sborům obou polovin říše, 

b) válečnictví, včetně válečného námořnictva, avšak s vyloučením schvalování  

odvodu branců  a zákonodárství o způsobu plnění branné povinnosti, dále nařízení o 

dislokaci a zásobování vojska, dále úpravy občanských vztahů a práv a povinností 

členů vojska, které se nevztahují k vojenské službě, 

c) finančnictví ohledně společně hrazených výloh, zvláště v případě stanovení  

rozpočtu a prověření příslušných účtů. 

§ 6 – Zákonodárné právo, příslušející zastupitelským sborům obou polovin říše (ašské radě a 

uherskému říšskému sněmu) je jimi vykonáváno, pokud se jedná o společné záležitosti, 

prostřednictvím vyslaných delegací. 

ZÁKON Č. 147/1867, KTERÝM SE URČUJE PLATNOST ZÁKONŮ 

Jak již název napovídá, stanovoval jednotný okamžik platnosti (?) zákonů, a to sice 

„…vstupují v platnost dnem vyhlášení říšskou sbírkou zákonů.“ (což je divný, každý zákon 

uveřejněný ve sbírce je platný, třeba tam byla chyba v překladu a má tam být účinnost, co já vím. 

Nebo ti pacholci neznali vacatio legis…) 

UHERSKÁ ÚSTAVA 1867 

Uherská ústava byla tvořena: 

a)  obyčejovými normami a některými zákonnými články z doby před rokem 1848; 

b)  některými zákonnými články z roku 1848 – "Bratislavská marcová ústava" (postavení 

vlády, parlamentu a úprava občanských práv); 

c)  zákonné články z let 1867 a 1868 (rakousko-uherské vyrovnání, atp.).