ČPD_Kabrheloviny

s Říšským sněmem. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 47 

Pátá část pojednávala o Říšském sněmu. Ten měl být dvoukomorový a skládat se 

z Poslanecké sněmovny (Abgeordnetenkammer) o 383 členech a Senátu (Senat). Členy 

Senátu se automatický stávali princové, členové jmenovaní císařem, dále pak volení majitelé 

pozemků.  

§ 34 – Říšský sněm, který v součinnosti s panovníkem vykonává zákonodárnou moc, se dělí na 

dvě komory – Poslaneckou sněmovnu a Senát. Volební období je pětileté, komory jsou 

svolávány jednou ročně. 

§ 35 – Senát se skládá z:  

a) princů císařského domu, kteří dosáhli 24 let; 

b) císařem bez ohledu na postavení a narození doživotně jmenovaných členů; 

c) 150 členů, kteří jsou voleni z okruhu nejvýznamnějších majitelů pozemků na celé 

volební období. 

Součástí ústavy byla také část věnovaná občanským a politickým právům obyvatel. 

Zakotvena byla ve třetí části v paragrafech 17-31.  

§ 17 – Všem občanům je zaručena náboženská svoboda a svoboda svědomí, stejně jako osobní 

svoboda. 

§ 19 – Svoboda projevu a tisku je touto ústavní listinou plně zajištěna.  

§ 29 – Soudní řízení je ústní a veřejné. 

Ústava se však setkala s odporem, proto bylo úkolem dle ní vzešlého říšského sněmu 

připravit ústavu novou. Ten se po radikalizaci situace ve Vídni uchýlil do Kroměříže, kde 

pokračoval v rozdělané práci. Výsledkem byl kroměřížský návrh ústavy, na jehož znění se 

velkou měrou podíleli i Češi (zejména František Ladislav Rieger). 

KROMĚŘÍŽSKÝ NÁVRH ÚSTAVY 

Kroměřížský návrh byl o poznání méně centralistická než ta Pillesdorfova. Taktéž vycházela 

z dělby moci, svrchovanosti lidu a nedílné dědičné monarchie.  

Jednotlivé země měly být vybaveny částečnou autonomií v záležitostech zemského 

významu. V čele jednotlivých sněmu měli stát hejtmani, kteří by zároveň předsedali 

zemským sněmům. O celoříšských záležitostech mělo rozhodovat dvoukomorový říšský