ČPD_Kabrheloviny

vstoupila oficiálně v platnost 21. 12. 1867. Jako první nebyla oktrojovaná, nýbrž schválena 

říšským sněmem. Podobně jako Schmerlingova ústava byla ústavou polylegální.  

Tvořilo ji dohromady 7 ústavních zákonů (lze se ale setkat i s údajem o šesti, viz dále), a to 

zákony č. 141-147/1867 ř. z. 

ZÁKON Č. 141/1867 O ŘÍŠSKÉM ZASTUPITELSTVU 

Říšské zastupitelstvo bylo opět tvořeno dvěma komorami – Poslaneckou sněmovnou a 

Panskou sněmovnou. Přijetí tohoto zákona posílilo zemské sněmy, jelikož § 11 taxativně 

vyjmenovával působnost říšského zastupitelstva. I tak však zůstaly v pravomoci zemských 

sněmů spíše okrajové záležitosti. 

Poslanecká sněmovna se skládala z 203 poslanců, kteří byli voleni nepřímo prostřednictvím 

zemských sněmů (od r. 1873 přímo). České království bylo v poslanecké sněmovně 

zastoupeno 54 poslanci, markrabství moravské 22. 

Panská sněmovna byla vyhrazena jednak příslušníkům některých rodů, jednak byla 

obsazována virilně, stejně tak však mohl panovník jejím členem někoho jmenovat.  

§ 2 - Údy sněmovny panské jsou rodem zletilí princové císařského domu. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 43 

§ 4 -Údy sněmovny panské dle vysokého svého důstojenství církevního v královstvích a zemích 

radou říšskou zastoupených jsou všichni arcibiskupové a ti biskupové, jimž přísluší 

důstojenství knížecí. 

§ 7 - Poslanci, pro každou zemi v počtu výše položeném ustanovení, budou od sněmu té země 

přímo zvoleni a do rady říšské posláni. 

§ 11 - K působnosti rady říšské náležejí věci všeliké, vztahující se k právům, povinnostem 

a potřebám, které jsou všem královstvím a zemím v radě říšské zastoupeným společné, pokud 

se dle úmluvy se zeměmi koruny Uherské učiněné nebudou mezi těmito zeměmi a mezi jinými 

zeměmi mocnářství vyřizovati společně. [následuje taxativní výčet a) – o)] 

a)

 zkoušeti a schvalovati smlouvy obchodní a takové smlouvy státní, jimiž by se říši