ČPD_Kabrheloviny

OTÁZKA Č

. 20 - STÁTOPRÁVNÍ UDÁLOSTI ROKU 1848 (V RÁMCI CELÉ MONARCHIE A V 

ČESKÝCH ZEMÍCH

) 

Revoluční rok 1848 zasáhl na jaře i habsburskou monarchii. Jako v dějinách ostatních států, i 

v rakouském (stejně tak českém) kontextu lze tento rok vnímat jako výrazný mezník. Právě 

s tímto rokem bývá spojován zrod moderního státu či likvidace feudálních přežitků (i když 

ty byly v habsburské monarchii definitivně potlačeny až v šedesátých letech).  

Po vypuknutí povstání ve Vídni (13. 3.) přislíbil panovník (tehdy ještě Ferdinand V.) přechod 

ke konstitučnímu režimu. Odvolán byl K. W. Metternich a ustavena vláda v čele s hrabětem 

Františkem Kolovratem. Jednotlivá dikasteria (dvorské úřady a komory) se přeměnila na 

ministerstva – zahraničních věcí, vnitra, financí, práva a války.  

K přijetí první ústavy – Pillesdorfovy (označována též jako dubnová) došlo 26. 4. 1848. O 

jejím obsahu bude pojednáno dále v rámci otázky o ústavním vývoji. Jen uvedu, že pro četné 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 34 

výhrady nikdy nevstoupila v platnost. Právě pro ony výhrady bylo svoláno říšské 

shromáždění, které mělo ústavu posoudit, resp. připravit novou. Volby do něj, pořádané bez 

majetkového censu, proběhly na konci května a samotné shromáždění se sešlo ve Vídni na 

konci července.  

Protože se jednání o nové ústavě jevila býti složitými, došlo nejprve k rokování o rolnické 

otázce. Výsledkem bylo zrušení poddanství (za náhradu), panovníkem potvrzené 7. 9. 1848. 

Panovníkovou sankcí byla prosazena zásada, že zákony říšského sněmu musí být potvrzeny 

– tj. že panovník má vůči nim právo veta. 

Neklid ve Vídni donutil císaře i sněm přesídlit na Moravu. Císař se uchýlil do Olomouce 

(protože na Hané je krásně, škoda jen, že tam v té době ještě nehrála Sigma), sněm do Kroměříže. 

Právě v Kroměříži byl vypracován nový návrh ústavy, k jehož vyhlášení však nikdy nedošlo.