ČPD_Kabrheloviny

V trestních zákonících absolutistického období lze ještě zpozorovat výrazný represivní 

prvek, uplatňujíc se zejména ve formě ukládání krutých tělesných trestů. 

Po Bílé hoře se městské právo i jeho trestněprávní předpisy opíraly o Koldínova Práva 

městská království českého, zemské právo nalezlo novou úpravu v OZZ. 

CONSTITUTIO CRIMINALIS JOSEPHINA – 1707 

Trestní zákoník Josefa I. představuje první samostatný trestní zákoník vydaný v českých 

zemích (v Rakousku platil od r. 1656 Constititio criminalis Ferdinandea). Obsahově 

navazoval na dosavadní právní úpravu, podpůrně nadále působí ustanovení městského i 

zemského práva. Vedle toho bylo možné použít i úpravu Constitutio criminalis Carolina 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 30 

(německý trestní zákoník z roku 1532 – viz OPD). Pro stíhání deliktů ex officio zavedl 

inkviziční proces, v případě soukromé žaloby akuzační řízení. 

CONSTITUTIO CRIMINALIS THERESIANA – 1768 

Trestní zákoník Marie Terezie nahradil v zemích Koruny české i v Rakousku dosavadní 

trestněprávní předpisy – stal se tedy jednotným česko-rakouským zákoníkem. Stále se však 

opíral o kruté represivní tresty, dále v něm platila presumpce viny – důkazní břemeno tedy 

leželo na obžalovaném. 

Skutkové podstaty byly formulovány velmi vágně, což do jisté míry umožnilo libovůli 

soudců, navíc ani zásada „nulla poena sine lege“ v něm neplatila doslovně. Stále přežívaly 

středověké přežitky – tortura (která navíc měla přesně popsaný průběh, byla ale r. 1776 

zakázána), častým trestem byla smrt pachatele (opět prováděná rozličnými, publikum 

doslova do extáze přivádějícími způsoby). 

TRESTNÍ PŘEDPISY Z DOB JOSEFA II. 

Raději to uvozuji takhle, protože za vlády Josefa II. dochází poprvé k rozdělení trestního 

práva na hmotnou a procesní část.  

VŠEOBECNÝ ZÁKONÍK O ZLOČINECH A ZPŮSOBU JEJICH TRESTÁNÍ - 1787