ČPD_Kabrheloviny

dominikál (tj. půda panská). 

Josefínský katastr byl soupis veškeré půdy říše, poddanské i panské bez rozdílu a zaváděl 

její rovné zdanění (rušil tak dřívější mnohé daňové úlevy vrchnosti). Jeho implementace však 

byla již v zárodku zastavena.  

Předpokládal zřízení katastrálních obcí, které by vybíraly daně (na což se navázalo po roce 

1848 a bylo základem územní správy až do roku 1945).  

SOUDNÍ REFORMY 

Nahrazení ústního procesu procesem písemným (v OZZ) vedlo k nutnosti zaměstnávat 

soudce-úředníky, kteří fungovali v rámci státní správy. Za panování Marie Terezie a Josefa 

II. se setkáváme s oddělováním soudnictví od státní správy, hierarchickým uspořádáním 

soudní soustavy a profesionalizací výkonu soudnictví. 

Již za Marie Terezie došlo ke zřízení apelačních soudů v Brně a Praze. Velkou úlohu taktéž 

sehrálo zřízení Nejvyššího soudního úřadu (zmíněn již v souvislosti s Českou dvorskou 

kanceláří) roku 1749, který plnil zároveň úlohu nejvyšší soudní instance i jakéhosi 

ministerstva spravedlnosti. 

JOSEFÍNSKÁ SOUDNÍ REFORMA – 1783 

Josef II. důsledně pokračoval v tom, co již načala jeho matka, a reformu soudnictví dovršil. 

Za doby jeho vlády taktéž dochází k částečnému oddělení civilního a trestního soudnictví a 

kodifikaci civilního a trestního řízení. 

Prvoinstanční soudy byly odděleny dle stavovské příslušností. První kategorií byly soudy 

místní, které soudily veškeré civilní spory nad osobami i nemovitostmi v okruhu své 

jurisdikce.  

Zemské soudy oproti tomu soudily věci, týkající se privilegovaných stavů – tj. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 28 

duchovenstva, šlechty, královských měst či klášterů. Třetí kategorií byly horní soudy pro 

spory týkající se – ano, hornictví! Dalšími typy byly např. soudy lenní či směnečné. 

Druhá instance byla tvořena apelačními soudy v Praze a Brně, které rozhodovaly o všech 

odvoláních proti rozhodnutím prvoinstančních soudů.