ČPD_Kabrheloviny

 Ač se původně jednalo o orgán bez jasně vymezené pravomoci, jeho vliv přirozeným 

vývojem začal růst. Později byla tajná rada nazývána duší habsburské vlády. Dle rad tajných 

radů vykonávali Habsburkové vládu, jak v zemích habsburského mocnářství, tak i 

v německé říši. Soustřeďovala se v ní zejména agenda mezinárodních styků a zahraniční 

politiky, ale rozsah projednávaných záležitostí býval často mnohem širší, projednávaly se 

zde dokonce i osobní a rodinné záležitosti panovníka, nebo zde byla přezkoumávána 

usnesení dvorské vojenské kanceláře a dvorské komory. Fakticky byla nadřízena i 

nejvyšším českým úřadům, protože než král o českých návrzích rozhodl, byly nejprve 

projednány v tajné radě. 

Tajná rada byla zrušena za Marie Terezie – nejprve v roce 1749 vzniklo Directorium in 

publicis et cameralibus, to bylo později take zrušeno a nahrazeno tzv. státní radou (1760). 

Ta měla funkci poradního orgánu jen pro vnitřní věci českých a rakouských zemí. 

V některých případech také podávala dobrozdání (např. o vojenských záležitostech). 

DVORSKÁ KOMORA 

Dvorská komora byla panovníkovým orgánem pro správu financí. Vedla záznamy o 

panovníkových příjmech a výdajích. V jejím čele stáli šacmistr a čtyři radové. 

DVORSKÁ VOJENSKÁ RADA 

Dvorská rada vojenská byla na rozdíl od tajné rady a dvorní komory zřízena až 

v listopadu roku 1556  Náležela jí péče o vojenské sbory a válečné prostředky, jež se v 

rukou Habsburků soustřeďovaly. Zejména měla na starosti společnou obranu všech 

habsburských států proti Turkům. Měla na starost verbování a zásobování vojska, výzbroj, 

udržování pevností atd. O vydáních přesahujících 150 zlatých se musela dohodnout 

s dvorskou komorou a k urychlení jednání byl do vojenské rady pravidelně vysílán jeden 

rada komorní.Za vlády Marie Terezie došlo k rozdělení na tři departmenty – militare 

publico-politicum (vojenská správa), militare iudiciale (vojenské soudnictví) a militare