ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
konfederaci.
Jednalo se o ústavní dokument, tvořený 100 články, kterým stavy zřídily volební monarchii –
tj. panovník měl být volen generálním sněmem a odpovědný stavům a zásadní rozhodnutí
(např. vyhlášení války) měl činit pouze s jejich souhlasem. V případě nerespektování práv
stavů bylo stavům umožněno využít právo branného odporu. Nad dodržováním práva měl
dohlížet třicetičlenný sbor defensorů.
Co se náboženské stránky týče, byla Česká konfederace výrazně evangelicky zaměřená. Při
obsazování úřadů byli upřednostňováni evangelíci. Katolická církev byla omezena, jezuité
byli dokonce vypovězeni ze země.
V srpnu téhož roku byl sesazen Matyášův nástupce – Ferdinand II. Stavy se shodly na jeho
nástupci, kterým se stal Fridrich Falcký, od něhož si stavy slibovaly zahraniční pomoc,
zejména Anglie (Fridrichovou manželkou byla dcera Jakuba I. Stuarta).
Celé povstání završila bitva na Bílé hoře (8. 11. 1620), ve které se střetla císařská vojska
podporovaná vojsky Katolické ligy se stavovskou armádou. Po porážce se řada povstalců
odebrala do emigrace, 27 méně šťastných bylo 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí
popraveno.
České království ztratilo Horní a Dolní Lužici v roce 1635, která byla na základě dohody
císaře a saského kurfiřta přidělena Sasku. Díky vítězství nad povstalými stavy se
panovníkovi podařilo upevnit svou moc a naopak značně oslabit stavovské pravomoci. Do
země se též vraceli jezuité stojící v čele změn nesoucí název rekatolizace, katolická reformace
či katolická renesance. Katolické náboženství se znovu stává většinovým a spolu s ním
přichází po válce kulturní obroda ve formě baroka, které zacelilo mnohé rány způsobené
dlouhou válkou.
OTÁZKA Č
. 14 – OBNOVENÁ ZŘÍZENÍ ZEMSKÁ
Bělohorské vítězství habsburské strany ve státoprávní rovině dovršila rozsáhlá kodifikace