ČPD_Kabrheloviny

nadána: 

o  ius iudicii – právo na městský soud 
o  právo trhové  
o  právo mílové – zaručení monopolu městských řemeslníků do jedné míle od hradeb 

(vyjma kovářů) 

o  právo várečné – co by to bylo za město bez piva? 
o  právo hrdelní – právo udělovat trest smrti 
o  právo horní – právo těžit nerosty 
o  právo hradební – právo postavit si opevnění a provozovat vlastní vojsko 

KODIFIKACE MĚSTSKÉHO PRÁVA 

Jednou z prvních kodifikací ve formě právní knihy byla Kniha písaře Jana ze 14. století, 

patřící ve své době k nejlepším evropským dílům. 

Se snahami o unifikaci městského práva se lze setkat v 16. století. Důvody pro ni byla 

zvýšená potřeba právní jistoty, která byla vzhledem v nejednotnosti městského práva 

obtížná. Roku 1523 byla českým zemským sněmem zřízena komise pro vypracování 

zákoníku městského práva.  

Roku 1536 pak tiskem vyšly Knihy práv městských, jejichž autorem byl Brikcí Kouřimský 

(proč jen měl tak blbý jméno?). Samotná kodifikace vyházela zejména z výše uvedené Knihy 

písaře Jana, resp. jejího českého překladu. Nicméně se však nestala oficiální kodifikací, ačkoli 

byla často používána. 

Oficiální kodifikací se tak stala až Práva městská království českého z roku 1579, jejichž 

autorem byl Pavel Kristián z Koldína. Toto dílo bylo precizním zpracováním, na vysoké 

úrovní byla systematika i přehlednost. Hojně bylo taktéž ovlivněno římskoprávními vlivy. 

Kratším výtahem z ní byla tzv. Krátká summa. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 19 

MĚSTSKÉ SOUDY 

Rozpory mezi měšťany byly řešeny městskými soudy. Drobnější spory řešil rychtář, 

závažnější pak městští konšelé. 

Samotný proces byl veden ústně, před jeho zahájením musel žalobce požádat o doručení 

půhonu (předvolání) žalovanému.  

Při samotném sporu přednášely jednotlivé strany důkazy, ať již svědky, písemnými 

dokumenty či předem provedeným ohledáním. Rozsudek vynášel purkmistr, pokud se