PDN-semináře (Štachová)

Vyhrocený jazykový nacionalismus

• národnost: příslušnost k národu (podle vlastního rozhodnutí)- jazyk!

• státní občanství: příslušnost ke státu

• národ: společný jazyk, dějiny a kultura (tradice)

1. probuzený

2. vymyšlený

Prosincová ústava (1867)

• soubor ústavních zákonů (reakce na rakousko-uherské vyrovnání)

• Tvořilo ji 7 zákonů, vymezujících zákonodárnou pravomoc Říšské rady, katalog základních práv občana, zřízení říšského soudu, nezávislost soudů, postavení císaře a vlastní vyrovnávací zákon

• Platnost: do zániku Rakousko-uherské monarchie (úprava: 1873 – dubnová ústava)

• členění:

• 141/1867 ř. z. (zákon o říšském zastupitelstvu) – ponechal v platnosti kuriální systém, říšská rada se proměnila ve skutečný parlament

• 142/1867 ř. z. (zákon o všeobecných občanských právech) – svoboda vyznání, osobní, stěhování, zaměstnání, rovnost všech občanů před zákonem apod.

• 143/1867 ř. z. (zákon o zřízení říšského soudu) – nově zřízen ve Vídni

• 144/1867 ř. z. (zákon o soudcovské moci) – zajišťovala se nezávislost soudců, veřejnost procesního řízení apod.

• 145/1867 ř. z. (zákon o výkonné a vládní moci) – vymezení postavení císaře („posvátný, nedotknutelný a nikomu neodpovědný“)

• 146/1867 ř. z. (zákon o společenských záležitostech všech zemí monarchie) – vlastní vyrovnávací zákon, tzv. „delegační“, vymezil celostátní kompetence, definoval společná ministerstva Rakouska-Uherska (Ministerská rada pro společné záležitosti) a delegace coby sbory zástupců parlamentů obou součástí monarchie pro rozhodování o společných otázkách

• 147/1867 ř. z. (dualismus)

• Ústava (s výjimkou 7. zákona) platila jen pro Předlitavsko: v Čechách, Dalmatsku, Haliči a Vladiměřsku s Krakovskem, v Rakousích pod Enží a nad Enží, Salcbursku,Štyrsku, Korutansku, Krajinsku,v Bukovině, Moravě, Slézsku, Tyrolsku, Vorarlbersku, Istriansku, Gorici a Gradišíku, též v městě a okršlku Trstském

6.SEMINÁŘ – TŘI PILÍŘE ČESKOSLOVENSKÉ REVOLUCE

• Tři pilíře 1. republiky:

1. státní převrat

2. pozemková reforma

3. ústavní vznik

• Vypuknutí války: Říšská rada se neschází (proto je oficiální politika v ČSR znemožněna)

• R-U:

• vznik Maffie (Šámal, Švehla, Šajner, Rašín, Masaryk, Beneš,…)

• trest smrti oběšením (Šajner, Rašín, Kramář, Červinka, Zamazal) byl díky amnestii zmírněn

• Karel I.: snaha o separátní mír – „SIXTOVA AFÉRA“, blahořečený Janem Pavlem II., snažil se ukončit válku za každou cenu (alespoň pro R-U), vojenská kariéra v Čechách (vůbec neměl jít do politiky), sám se účastnil bojů na frontě, založil 1. ministerstvo sociálních věcí, předvídal děj po válce (rozpad R-U, II. světová válka), odcestoval s manželkou Zitou Parmskou a dětmi na Madeiru (kde nachladl a zemřel)

• Národní výbor (1916) – koordinace vystoupení čs. politiků na zasedání ŘR

• Generální sněm všech politiků v Obecním domě

• Tříkrálová deklarace (6.ledna 1918) – požadavek autonomie pro Čechy a Slovensko