Výpisky z Kabrhela

Orgány zemí Koruny české 

snaha o centralizaci → z počátku pouze podřízení úřadů přímo panovníkovi, ne stavům 
generální sněm Českých zemí se po Bílé hoře přestal úplně svolávat 
Česká dvorská kancelář 

nejvýznamnější úřad pro správu zemí Koruny české 
agenda dnešních ministerstev vnitra, spravedlnosti a nejvyššího soudu 
"speciální ministerstvo pro správu českých zemí" 
na  cestě  do  českých  zemí  přes  ni  přecházely  nejenom  záležitosti  patřící  do 

kompetence jednotlivých zemí, ale i záležitosti z centralizovaných oblastí financí a 
vojenství, spadajících do působnosti dvorské komory a vojenské dvorské rady 

1629  byla  přesunuta  do  Vídně,  1749  byla  Haugwitzovými  reformami  zrušena  a  r. 

1762  nahrazena  Spojenou  česko-rakouskou  dvorskou  kanceláří,  její  soudní 
kompetence přejal nejvyšší soud 

Krajská správa 

až do poloviny 18. století částečně stavovský ráz, změny za osvícenství 
v čele krajů 2 hejtmani s působností ve veřejné správě či berní 
od  r.  1751  kraj  řídil  1  hejtman,  jeho  pravomoci  narůstají  →  zodpovědnost  za  veřejný 

pořádek, jisté kompetence z oblasti školství či duchovních záležitostí, byl jim podřízen 
výkonný a pomocný profesionální aparát 

za Josefa II. nové rozdělení a uspořádání krajů 

Městská správa 

postupné stírání rozdílů mezi středověkými městy 
panovníkova moc reprezentována rychtáři 
tereziánskými reformami omezen počet radních, ti museli mít vysokoškolské vzdělání 
nad městy měli dohled krajští hejtmani 
za  Josefa  II.  spojeny  čtyři  části  Prahy  do  jednoho  celku  řízeného  magistrátem  v  čele  s