Zápisky

  1890 – punktace – koncept rozdělení českých zemí na německou a českou část, sjednáno německými 

stranami a staročechy, mladočeši byli proti (proto pak získali ve volbách převahu) 

  90. léta – vznik nových politických stran – agrární (A.Švěhla), katolická, realistická (Masaryk), národní 

stranasociální (Václav Klofáč) 

 
OTÁZKA 32. - VÝVOJ STÁTOPRÁVNÍCH PŘEDSTAV O BUDOUCÍM STÁTNÍM USPOŘÁDÁNÍ ZA 1. 
SVĚTOVÉ VÁLKY 

  po smrti Ferdinanda rozpad všech politických programů a koncepcí, 

  nebyl svoláván parlament, vládne vojenská diktatura 

  názory nejednotné (katolické strany chtěly setrvat v monarchii, radikální byly protirakousky orientovány) 

  Zahraniční odboj: 

▪  T.G. Masaryk – představitel třetího proudu, chtěl porazit centrální mocnosti a změnit Evropu 

▪  6.7.1915 – odchod do Ženevy  - zde první projev – vyhlásil R-U válku

▪  Český zahraniční komitét (říjen 1915)– centrum zahraniční politiky, myšlenka nezávislého 

českého státu 

▪  prohlášení Masaryka: usiluje o samostatný československý stát, R-U potlačuje neněmecké a 

nemaďarské národy, je překážkou míru v Evropě, nástrojem dobyvačnosti Německa na východ, 
bez vlastního politického cíle, bojují pro špatné věci 

▪  únor 1916 – komitét se trasformoval na (nejdříve Českou) Československou národní radu (s 

příchodem Štefánika) – sídlo v Paříži 

◦  snaha přesvědčit dohodové státy pro československý osvobozovací program 
◦  předseda Masaryk, místopředsda Durich, tajemník Beneš, zástupce 

slovenských zájmů Štefánik 

◦  legie – bojují na straně dohodových mocností (rota Nazar ve Francii, dále v 

Rusku a v Itálii) 

◦  Národní rada byla 1918 oficiálně uznána jako budoucí prozatímní 

československá vláda 

  Domácí situace: 

▪  centrem domácího odboje  - Maffie  - v čele Přemysl Šámal, dále Kramář, Rašín, Josef Scheiner 
▪  květen 1917 – svolána říšská rada – předtím ještě vyhlášen Manifest českých spisovatelů (má