Zápisky

  R-U vyrovnání: 

  monarchie se rozdělila na dva subjekty – Předlitavsko (R) a Zalitavsko (U) 

  Uherská koruna uznána za samostatný stát, vlastní sněm a ministerstvo 

  společné: panovník, zahraniční věci, vojenství, finance – pro výkon společných záležitostí 

zřízeny delegace 

  personální unie s prvky reálné unie 

  v obou subjektech dualismus právně zakotven (v Předlitavsku delegační zákon jako součást 

prosincové ústavy)

OTÁZKA 25. - PROSINCOVÁ ÚSTAVA 1867 A UHERSKÁ ÚSTAVA 1867 

  Prosincová ústava: platná v Předlitavsku 

▪  oficiálně v platnost 21.12.1867 
▪  jako první nebyla oktrojovaná, ale schválená říšským sněmem, byla polylegální 
▪  tvořilo ji 7 ústavních zákonů: 

◦  Zákon o  říšském zastupitelstvu (tvořeno 2 komorami – PS a Panská sněmovna, posílení 

zemských sněmů, ale i tak okrajové záležitosti) 

PS 203 poslanců, voleni nepřímo zemskými sněmy, 54 českých poslanců 
Panská sněmovna – vyhrazena příslušníkům některých rodů, jen muži 

◦  Zákon o všeobecných občanských právech (katalog základních občanských práv, rovnost 

před zákonem, právo petiční, shroměžďovací a spolčovací, ochrana soukromého 
vlastnictví, 20 článků) 

◦  Zákon o zřízení říšského soudu (spory mezi orgány veřejné moci a o porušování 

subjektivních práv garantovaných ústavně) 

◦  Zákon o moci soudcovské (garance nezávislosti soudců, veřejnost procesního řízení, 

oddělení soudnictví od státní správy) 

◦  Zákon o vykonávání vládní moci (božská podstata panovníka, pravidla pro výkon státní 

správy, kontrasignace příslušného ministra při vyhlášení říšského zákona) 

◦  Zákon o společných záležitostech všech zemí Habsburské monarchie (o R-U vyrovnání – 

stanovení součinnosti těchto subjektů: zahraniční záležitosti, válečnictví, finančnictví, 
zákonodárné právo přísluší oboum pokud se jedná o společné věci) 

◦  Zákon, kterých se určuje platnost zákonů (stanovuje jednotný okamžik platnosti = dnem 

vyhlášení říšskou sbírkou zákonů 

  Uherská ústava 1867: platná v Zalitavsku