Zápisky

▪  věcná práva: věci hmotné x nehmotné, movité x nemovité, spotřebitelné x nespotř. 

◦  Instituy vlastnictví x držba (řádná a neřádná) 
◦  zbytky feudalismu – dělené vlastnictví (lenní vztahy zrušeny 1862)

OTÁZKA 20. -  STÁTOPRÁVNÍ UDÁLOSTI ROKU 1848 (V MONARCHII  A V ČESKÝCH ZEMÍCH) 

  revoluční rok 1848 zasáhli habsburskou monarchii – výrazný mezník – zrod moderního státu, likvidace 

feudálních přežitků 

  13.3. povstání ve Vídni – Ferdinand V. přislíbil přechod ke konstitučnímu režimu, odvolán Metternich, 

ustavena vláda s Františkem Kolovratem, dvorské úřady a komory se přeměnily na ministerstva 
(zahraničních věcí, vnitra, financí, práva a války) 

  přijetí ústavy – Pillesdorfova – 26.4.1848 – nikdy nevstoupila  v platnost ( viz otázka 26.) 

  červenec 1848 svoláno říšské shromáždění - > cíl posoudit / ustavit novou ústavu 

◦  výsledky jednání: zrušení poddanství (7.9.1848 potvrzeno panovníkem), panovník má 

právo veta, musí potvrdit zákon 

  neklid ve Vídni - > císař i sněm přesidlují na Moravu – císař do Olomouce, sněm do Kroměříže 

▪  v Kroměříži – nový návrh ústavy, nikdy nebyla vyhlášena, F.L. Rieger 

(oddíl občanských práv) 

▪  Císař nechal 7.3. 1849 sněm rozehnat a ještě předtím (4.3.) vyhlásil 

Stadionovu (březnovou) ústavu – ani ta nevzešla v platnost

  Vývoj v Českých zemích: 

▪  před revolucí se ještě sešlo lidové shromáždění - > 

soupis 11 požadavků císaři = první pražská petice (12.3.) 
zrovnoprávnění češtiny s němčinou, obnovení ústavní jednoty zemí Koruny české, ústní a veřejné soudní řízení, 
svoboda tisku 

▪  Svatováclavský výbor – dohlížel na dodržování petice......později Národní výbor 
▪  panovník přislíbil pouze zrovnoprávnění češtiny a zrušení roboty do konce března 1849 - >▪  druhá pražská petice (29.3.) - > panovník vydal kabinetní přípis - slib zřízení zemského sněmu,