Zápisky

rakouský zákoník 

▪  represivní tresty, presumpce viny (důkazní břemeno leží na obžalovaném) 
▪  skutkové podstaty velmi vágní - > libovůle soudců, ani zásada „nulla poena sine lege“ (žádný trest bez 

zákona) neplatila doslovně 

▪  tortura, smrt pachatele

  Trestní předpisy z dob Josefa II. - poprví rozdělení trestního práva na hmotné a procesní

◦  Všeobecný zákoník o zločinech a způsobu jejich trestání 1787 

  hmotná část trestního práva, zásada zákonnosti – nullum crimen sine lege, nullum 

poena sine lege (žádný zločin/trest bez zákona) 

  2 části: 

▪  O proviněních a trestech hrdelních 
▪  O proviněních a trestech politických 

  upuštěno od tortur, trest smrti jen u nejtěžších zločinů – snaha o převáchovu 

pachatele 

  ustanovení o polehčujících a přitěžujících okolnostech 
  i pokud o trestný čin je trestný 
  přehlednost, srozumitelnost, technické zpracování

◦  Trestní (hrdelní) řád 1788 

  procesní část, ruší proces z tereziánské doby 
  upuštěno od výslechu - > zaveden inkviziční proces v písemné formě 
  trestními soudci výhradně právníci, laici vyloučeni

  Zákoník o zločinech a těžkých policejních přestupcích 1803 

▪  navázal na pozitivní rysy trestního zákoníku Josefa II. 
▪  V Západním Haliči (testovací oblast) – od 1796, ve zbytku monarchie od  1803 
▪  opět spojeny část hmotná a procesní 
▪  přehledný, přesný, vliv na trestní právo v českých zemích až do 1949 
▪  ! podmínkou trestnosti je zlý úmysl pachatele 
▪  2 části: 

◦  o zločinech (tresty: smrt oběšením/ žalářem) 
◦  o přestupcích (vězení, ztráta práv, peněžité tresty, bití..) 

 
OTÁZKA 19. - KODIFIKACE OBČANSKÉHO PRÁVA A CIVILNÍHO PROCESU V OBDOBÍ 
ABSOLUTISMU (DO 1948)