Zápisky

soustavy, profesionalizace soudnictví 

▪  za MT – zřízeny apelační soudy v Brně a Praze 
▪  zřízen Nejvyšší soudní úřad 1749 – nejvyšší soudní instance a „ministr spravedlnosti▪  Josefínská soudní reforma 1783 – dovršil reformu soudnictví MT, částečné oddělení civilního a 

trestního soudnictví, kodifikace řízení, 

◦  soudy první instnce odděleny dle stavovské příslušnosti: 

◦  místní – civilní spory v okruhu své jurisdikce 
◦  zemské – věci privilegovaných stavů (šlechta, duchovenstvo, královská 

města, kláštery) 

◦  horní soudy – hornictví 
◦  lenní soudy 
◦  směnečné soudy 

◦  druhá instance – apelační soudy v praze a v Brně – odvolání 
◦  nejvyšší soudní instance – Nejvyšší soudní úřad ve Vídni

▪  Druhá soudní reforma 1787 – oddělování civilních a trestních soudů - > trestněprávní agenda 

přenesena: 

◦  proinstanční pravomoc – kriminálním soudům  se sídlem v krajském městě 
◦  apelační soudy – vrchní kriminální soudy 

OTÁZKA 17. -  ABSOLUTISTICKÉ PRÁVO – PRAMENY, SYSTÉM, PUBLIKACE 

  středověké obyčeje nahrazovány psaným právem 
  mizí partikularismus - > unifikace práva 
  úprava jednotlivých právních odvětví jednotně pro celé obyvatelstvo 
  Obnovené zřízení zemské: zákaz používání starších soudních nálezů a zákonů, zákonodárná pravomoc sněmu 

omezena na minimum, panovník jako jediný tvůrce zákonů, vše musí být schváleno panovníkem 

  patenty, reskripty, artikuly, řády, instituce 

  unifikace práva, centralistické snahy Vídně, snaha omezit moc stavů 
  za MT – snaha o unifikaci česko-rakouského práva, Uhry mimo unifikační snahy 
  od 2. pol. 18. stol. - vznikají česko-rakouské zákoníky, české právo se rozptyluje ve společné Č-R 
  v zemích Koruny České: