Zápisky

součástí a dosavadní úřady byly zatím jenom podřízeny panovníkovi (ale ne stavům jako předtím)

  Česká dvorksá kancelář – nejvýznamnější úřad pro správu 

▪  činnosti jako ministerstvo vnitra, spravedlnosti a nejvyšší soud 
▪  „ministerstvo pro správu zemí Koruny české“ - záležitosti v kompetenci jednotlivých 

zemí a z oblasti financí a vojenství 

▪  1624 – přesunuta do Vídně, 1749 zrušena 
▪  1762 nahrazena Spojenou česko-rakousko dvorskou kanceláří 
▪  její soudní kompetence přejal Nejvyšší správní soud

  Krajská správa: až do pol. 18. stol. Stavovský ráz 

▪  v čele krajů v Čechách 2 hejtmani – působnost ve věcech veřejné správy  a berní správy 
▪  reformy – za vlády osvícenských panovníků 
▪  1751 – jen jediný hejtman – pravomoci: veřejný pořádek, školství, duchovní záležitosti 
▪  růst profesionálního a poocného aparátů 
▪  za Josefa II. - nové rozdělení a uspořádání krajů (Čechy 16, Morava 6, Slezsko 2)

  Městská správa – rychtáři – reprezentují panovníkovu moc 

▪  stírání rozdílů mezi středověkými městy 
▪  terezináské reformy – omezení počtu radích (museli mít VŠ vzdělání), nad městy dohled 

krajští hejtmani 

▪  reforma Josefa II. - spojil Prahu do jednoho celku (Nové + Staré město, Hradčany, Malá 

strana), řídil ji magistrát, v čele primátor, jednotné policejní ředitelství 

▪  Města: větší (řízená profesionálním aparátem), menší (městská rada + magistrát), ostatní 

(purkmistr, nemá vlastní jurisdikci  - nemá soudce)

OTÁZKA 16. - REFORMY OSVÍCENSKÉHO ABSOLUTISMU – PODDANÍ, CÍRKEV, BERNÍ, SOUDY 

  Poddanské reformy: snaha rozšířit daňové povinnosti vrchnosti, vymezit povinnosti závislého 

obyvatelstva, omezit libovůli vrchnosti