Zápisky

Ferdinand V. Pod vlivem úředníků – Metternicha a hraběte Kolovrata)

  Veřejná správa: po nástupu Ferdinanda I. Vytvořeny 3 ústřední orgány: tajná rada, dvorská komora a dvorská 

vojenská komora

  Tajná rada – nemá jasně vymezenou kompetenci, všeob. poradní orgán, nemá rozhod. pravomoc 

▪  předsedá buď panovník nebo dvorský kancléř (do 1538.. poté dvorský hofmistr) 
▪  dvorský maršálek + dvorský kancléř – úředníci 
▪  členové většinou Němci a šlechtici, občas právníci 
▪  růst vlivu – tzv. „duše habsburské vlády“ 
▪  agenda mezinárodních styků a zahraniční politiky, osobní záležitosti panovníka 
▪  přezkoumávána usnesení dvorské vojenské kanceláře a dvorské komory 
▪  než o návrhu rozhodl král, vždy nejprve projednáno tajnou radou 
▪  zrušena za MT - > 1749 vzniklo Directorium in publicis et cameralibus – pak zrušeno a 

nahrazeno - >

▪  od 1760 – Státní rada – poradní orgán jen pro vnitřní věci českých a rakouských zemí

  Dvorská komora – správa financí, záznamy o příjmech a výdajích panovníka 

▪  v čele šacmistr a 4 radové

  Dvorská vojenská rada – až od 1556 – péče o vojenské sbory a válečné prostředy, společná 

obrana habsburských států proti Turkům, verbování a zásobování vojska, výzbroj 

▪  o vydání 150 zlatých nutná dohoda s Dvorskou komorou – vysílán jeden komorní 
▪  za MT rozdělení na 3 departmenty: 

vojenská správa X vojenské soudnictví X ekonomická správa 

  v době osvícenství – rozsáhlé správní reformy – Haugwitzova reforma 1749 – centralizace správy, zbavit vlivu 

stavovských korporací, dosadit odborně vzdělané úředníky

  Orgány zemí koruny české: – nejdříve Habsburkové respektovali personální unii tří dříve samostatných