Zápisky

◦   královská města jsou poddanými krále, nejsou rovny králi, na rozdíl od šlechty 
◦  starobylý ráz, potřeby politické – zakotvení vztahů mezi králem a stavy a mezi stavy 

navzájem, šlechtě umožněno být obhájcem zákonnosti 

◦  převahu šlechtě, města musí bojovat za své pozice (hosp.práva, právo třetího hlasu, 

soudní pravomoc nad měšťany) 

◦  o zemském zřízení rozhodovaly stavy (na rozdíl od sousedních zemí) – zohledňují zájmy 

panovníka podle sebe – hodně limitován – zásadní omezení panovníka 

 
OTÁZKA 9. - SYSTÉM ČESKÉHO STŘEDOVĚKÉHO PRÁVA DO ZAČ. 17. STOL. 

  Právní partikularismus – otázka 6.  + 10. 

  Soukromé právo – otázka 11. 

 
OTÁZKA 10. - ZEMSKÉ A MĚSTSKÉ PRÁVO (POVAHA + PRAMENY) – otázka 6.

  Zemské právo – šlechta, svobodníci 

▪  týká se statků v zemských deskách, základní poměry státu, vztahy a postavení státních orgánů 
▪  dlouho charakter obyčejového práva, občas zásahy panovníka legislativními akty 
▪  nálezy zemského soudu, usnesení zemských sněmů – zapisováno do zemských desek 
▪  Zemské desky – od 1260 – průbehy soudních jednání, převody vlastnictví, skládaly se z kvaternů (4 

dvoulisty), které se řadily za sebe 

◦  větší zemské desky – kvaterny trhové (manipulace se svobodným majetkem – prodej, koupě, 

dary, směny) a kvaterny zápisné větší (dluhy větší než 100 kop grošů) 

◦  menší zemské desky – kvaterny půhonné (tresty, žaloby) a kvaterny zápisné menší (dluhy 

menší než 100 kop grošů) 

◦  desky památné – až v 15. stol – prozatímní zápisy co má být ujednáno, sněmovní usesení – 

tím se staly významným pramenem zemského práva 

▪  Zemský soud – nejvyšší šlechtické soudy, volné nalézání práva - charakter precedentu, možno se na