Zápisky

▪  právo pozemkové vrchnostenské – vztahy mezi vrchností a poddanými/ mezi podd.navzájem 

◦  charakter obyčejového práva 

▪  právo kanonické – pro preláty (církevní hodnostáři) 

◦  používáno i mezi světci (např. V rodinném právu) 
◦  Corpus iuris canonici 

 
OTÁZKA 7.  - ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY A INSTITUCE ČESKÉHO STÁTU DO ROKU 1526 

  feudální stát 

◦  v čele panovník, obklopen družinou velmožů  - ti vnucovali panovníkovu vůli poddaným 
◦  nejstarší orgán – dvorské sjezdy (shromáždění velmožů) – z nich se pak vydědily dalš instituce◦  Královská rada – rádci panovníka, v předhusitské době si je panovník vybíral sám, pohusitská doba – 

zejména zemští úředníci........(po roce 1526 nahrazena tajnou radou) 

◦  stavovské sněmy – rozhodující byly sněmy zemské◦  zemské sněmy – od 13. stol., shromáždění šlechty a duchovenstva, ti nejbohatší, od konce 13. stol i 

zástupci královských měst – stavy zasedaly v kuriích, pro přietí nutný souhlas všech kurií, v době 
interregna za husitských válek nejvyšší zemský orgán 

◦  generální sněm zemí Koruny české (1619)◦  zemský soud – nejvyšší soudní orgán, pro šlechtu a deskový (zapsaný v zemských deskách) majetek, 

nálezy soudu v zemských deskách, pžedsedal panovník

◦  královská kancelář – nejvýznamnější panovnický úřad, vedl kancléř (probošt vyšehradský), písemná 

agenda panovníka (např. Udělování majestátů), 1609 přejmenována na Českou dvorskou kancelář

◦  královský mincmistr – správa mincí + dohlížel na dodržování horních zákonů 

OTÁZKA 8. - PRAMENY STŘEDOVĚKÉHO ČESKÉHO PRÁVA DO ZAČ. 17. STOL. 

  Zprvu obyčejový základ, doplňováno legislativními akty panovníka – nejprve ústní charakter (obyčej