Zápisky

zrovnoprávnění češtiny a zrušení roboty 

◦  volby vypsány na 7.6.1848, ale nikdy k nim nedošlo......protože 

▪  2.6.1848 – Slovanský sjezd – vyústil ve vojenské potyčky a potom v pražské povstání (12.6.) 

18.6. bylo potlačeno, ale ke svolání zemského sněmu už nedošlo

  Vývoj na Moravě: 

▪  klidnější revoluční rok 
▪  konec března 1848 – sešel se stavovský sněm – rozšířený o zástupce měšťanstva - > 

▪  volební řád – podle něj zvolen sněm nový 

▪  konec května 1848 – sešel se ten nový sněm (zde i velkostatkáři) - > 

▪  zrušení roboty a naturálního desátku (desátý díl úrody jako daň) – 

feudálové se odvolali k císaři – rozhoduto, že zrušení roboty může 
zrušit jen říšský sněm 

▪  deklaroval odpor ke státoprávnímu spojení s Českým královstvím 
▪  vypracoval zemskou ústavu, ale nevstoupila v platnost 

 
OTÁZKA 21. - STADIONOVA ÚSTAVA 1849 A ZNOVUOBNOVENÍ ABSOLUTISMU 

  přijata 4.3.1849, poskytla císaři prostor, aby mohl rezehnat kroměřížský sněm (kroměřížská ústava nebyla 

přijata) 

  nikdy formálně nenabyla účinnosti, ale její ustanovení (zrušení poddanství, občanská práva) v praxi 

přetrvala 

  centralistická (jednotné území, silné pravomoci pranovníka) 

  16 částí, 123 paragrafů, náležel k ní kataog občanských práv s 13 paragrafy 

  úvodních 8 paragrafů: území, organizační rysy - „jednotné mocnářství“ (včetně Uher), tvoří 

celní a tržní unii 

  2. část: osoba císaře, trůn dědičný v duchu pragmatické sankce, šíroké pravomoci císaře – 

vyhlašovat války, jmenovat ministry, udílet šlechtické tituly, vyhlašovat zákony 

  3. část: občanská práva – jednotné občanství a právní řád, rovnost před zákonem 

  5. a 6. část: jaké jsou záležitosti jednotlivých zemí a jaké projednávány na celostátní úrovni 

  7. část: jediný paragraf, způsob výkonu zákonodárné moci (říšské záležitosti – císař + sněm