Zápisky

  - > výsledkem jednání manifest K mým národům (20.10. 1860) – připomíná, proč byla doba absolutismu 

nezbytná 

  vydán Říjnový diplom – o ustanovení o organizaci státu, autorem Antal Sczécsen 

◦  obnovení ústavního života, císař se zříká absolutismu 
◦  garance zvláštních práv Uher, obnova původního uherského práva: 

◦  judexkuriální konference – zajištění kontinuity uherského právního řádu, 

výsledkem dokument „Dočasná právní pravidla“ - platí staré uherské právo, 
z rakouského přijat horní řád 

  prosinec 1860 – ministerským předsedou baron Schmerling – předložil program obnovy 

konstitucionalismu - > 
◦  26.2.1861 vyhlášena Schmerlingova (únorová) ústava 

◦  3 patenty, zřízení parlamentu se 2 komorami: (k přijetí zákona třeba souhlas obou) 

Poslanecká sněmovna – volena nepřímo zemskými sněmy, členové jmenováni nebo se dědilo 
Panská sněmovna 

◦  říšská rada – mohla se scházet v širší (s uherskými předst.) nebo v užší  (bez) podobě, v 

praxi se ale nikdy nesešla 

◦  zemská zřízení – rozsah pravomocí slabý, odpor českých a moravských politiků = 

politika pasivní rezistence 

◦  volební řády do 15 zemí 
◦  platnost ústavy v roce 1865 pozastavena

 
OTÁZKA 24. - RAKOUSKO-UHERSKÉ VYROVNÁNÍ – PŘÍČINY, OBSAH, VÝZNAM, 
CHARAKTERISTIKA UHERSKÉHO PRÁVA 

  2.pol. 60. let – zhoršování postavení monarchie 

  porážka v bitvě u Sadové 1866  Rakousko od Prusů nuceno opustit Německý spolek a přenechat 

hegemonii v Německu Prusku 

  potřeba konsolidovat vnitřněpolitické vztahy 

  jednání i míru s Pruskem 

  klíčová otázka maďarská – Gyula Andrássy – jedná s ním František Josef I. 

▪  Andrássy předložil požadavek na dualizaci říše 
▪  císař obnovil uherskou ústavu a jmenoval uherskou vládu, sám se 

nechal korunovat uherským králem 

▪  přijat článek z 12.6.1867 = „rakousko-uherské vyrovnání“