Zápisky

▪  obyčejové normy a zákonné články z doby před 1848 
▪  některé zákonné články z roku 1848 - „Bratislavská marcová ústava“ (postavení vlády, 

parlamentu + úprava občanských práv) 

▪  zákonné články z let 1867 a 1868 (R-U vyrovnání) 
▪  parlament: dvoukomorový Uherský sněm 

  horní komora: šlechtici a duchovenstvo 

  dolní komora: voleni přímo lidem na základě majetkového censu 

 
OTÁZKA 26. - KONSTITUČNÍ VÝVOJ V HABBURSKÉ MONARCHII 1848 – 1918 

  1.etapa – 1848-1852 – Pillisdorfova ústva, kroměřížský návrh, Stadionova ústava 

  2.etapa – 1851-1860 – ústava zrušena Silvestrovskými patenty, Bachův neoabsolutismus 

  3.etapa – 1860-1867 – přechod ke konstitučnímu režimu, Říjnový diplom, Schmerlingova ústava 

  4.etapa – 1867-1918 – dualizace říše, prosincová ústava 

  revoluce 1848 – požadavek ústavy, Ferdinand V. Přislíbil přechod ke konstitučnímu režimu - > 

  26.4.1848 – vyhlášena Pillesdorfova (dubnová) ústava 

◦  platnost v habsburské monarchii kromě Uher, Chorvatska a Benátsko-Lombardska 
◦  7 částí, princip dělby moci (výkonná moc=císař, zákonodárná=císař+říšský sněm,soudní 

moc=nezávislá) 

◦  císař není odpovědný – vyhlašování války, sjednávání míru, jemnování ministrů, 

sjednávání smluv 

◦  říšský sněm – dvoukomorový (PS a Senát) 
◦  část věnovaná občanským a politickým právům 
◦  ústava se setkala s odporem, nikdy nevstoupila v platnost, úkolem říšského sněmu bylo 

připravit novou ústavu - > 

  Kroměřížský návrh ústavy – vypracovával ji říšský sněm v Kroměříži, podílel se zejména F.L.Rieger 

◦  méně centralistická, jednotlivé země mají mít částečnou autonoii, v čele sněmů hejtmani 
◦  dvoukomorový říšský sněm (sněmovna zemí a sněmovna lidu) – celoříšské záležitosti 
◦  katalog občanských práv 
◦  nikdy se nerealizovala (kvůli Stadionově ústavě  - viz otázka 21.)