Shrnutí

1. Codex Theodosianus

438/9 AC, první oficální sbírka císařských konstitucí (obsah – díly iusrisprudence a konstituce od Konstantina velikého tzn. počátek 4.st.AC)

16 knih, tituly, konstituce, chronologicky, jméno císaře, adresáta, datum

1. Citační zákony

– úpadek literární činnosti římské iurisprudence 3.st.AC, návrat ke klasikům, vydání citačních zákonů, 321 – Papinianus, 322 – Paulus, 426 – P,P, Ulpianus, Gaius, Modestinus (Zavedl Theodosius II. a Valentinus III.), při rovnosti hlasů poslechne se Papinián, pokud mlčí, soudce si může vybrat

1. Iurisprudentia za dominátu

úpadek, nic nového, úroveň klesá, zjednodušení práva, upouštění od pojmosloví

- předělávání a znovuvydávání klasiků

- vydávání sbírek konstitucí Kodex G, H, Fragmenta Vaticana, Porovnání zákonů židovských a římských, Codex Theodosianus, citační zákony

V – renesance klasického práva, Z – úpadek

1. Corpus Iuris Civilis (Tria Volumnia)

latina, výlučný pramen, kodifikace V práva Justinánem 6.století, systematizace a přebírání osvědčených principů, kodfikační komise, Tribonianus, nedostatky – rozpory, špatné řazení

3 části –

529 AC Codex (De novo codice componendo, Suma věci veřejné) – císařská nařízení

533 AC Digesta seu Pandectae (Deo auctore, Dedóken tanta) – výpisky z děl klasických právníků

533 AC Institutiones seu elementa – Gaiova učebnice práva, 4 knihy – osoby, věci, proces a TP

534 AC Codex opakovaně probraný (Cordi)- harmonizace s D a I, 12 knih – Vp+ církev, SP, TP, spr. P

Novellas – konsituce vydané po kodexu, lex posterior derogat prirori, veřejné, RP, dědické

1. Digesta se Pandectae - 533

Tribonianus, výpisky z děl klasickcýh právníků, Justinián autoritativně řeší sporné otázky

(Deo auctore, dedóken tanta), 50 knih, tituly, fragmenty D 1,2,3

honorární právo + ius civile, především právo soukromé, jen dvě knihy TP = libri terribles

1. Glosátoři

CIC – rozšířen i na západ pomocí pragmatické sankce 554

rozšíření zájmu o ŘP – velmi propracované, fungující, podkladem pro SP kont. typu

Škola glosátorů – 11-12.st AC, Bologne, studium ŘP textů, vpisovali stručné poznámky

glosy – interliterární mezi řádky a marginální na okraje

porozumnění textu, snaha sjednotit úpravu z Digest, další dílka: borcardy – právní pravidla, summy – souhrné učebnice a výklady, byli znovuobjeviteli ŘP

zakladetl – Irnerius, Azo

1. Komentátoři (postglosátoři, konsiliátoři)

- pokračovatelé glosátorů, tvorba konsilií (dobrých zdání), vliv na vývoj práva, soukromé právo, ŘP je základem všech právních systémů

- velké právnické autority, vydávali traktáty = výklad ve věcném smyslu, budování iurisprudence moderní

osobnosti : Baldus de Ubaldis, Bartolus de Saxoferrato !!!

1. Mos Gallicus ( morálka/ právo galské)

ŘP škola ve Francii, objektivní zkoumání původních pramenů, elegantní iurisprudence