Otázky 2017

- hlava státu, zpravidla monarcha, vládne s podporou většiny obyvatelstva => nejsou typicky autoritářské

- dnes méně obvyklé, protože většina ZE monarchů se vzdala reálného výkonu moci

- normy mají tradicionalistický charakter: zachovávají nerovnost – moc a bohatství koncentrovány v rukou několika málo jedinců

Vztah norem a institucí:

autoritářsko-individualistický - armáda je důležitá, protože je jí svěřena část rozhodovacího procesu, charisma vůdce napomáhá udržet tento systém

liberálně-demokratický – ústavní základ, dobře definované instituce, politické strany a skupiny; obyvatelstvo – pozorovatelé, akceptace „pravidel hry“

populistický – politická struktura funguje normálně, strany reprezentující tradiční skupiny a strany, kt. se zaměřují na mobilizaci požadavků nových

rovnostářsko-autoritářský – velký počet administrativních orgánů, kontrola a dozor nad organizacemi

tradicionalistický-individualistický – propast mezi politikou a obyvatelstvem je největší, chybí polit. strany, často i parlament

38) Typologie systémů stran, význam tzv. cleavages

- systémy stran nelze chápat jako pouhý souhrn politických stran působících v tom kterém politickém systému

- tyto systémy mají přinejmenším „statickou“ stránku spočívající v počtu a „dynamickou“ ve vztazích a uspořádání

- názor, že systémy stran, které se zformovaly v Z Evropě, jsou produktem dlouhodobého vývoje založeného na institucionalizaci tzv.konfliktních linií (cleavages)

základní linie:

- centrum x periferie  vznik národně a regionálně orientovaných politických stran

- církev x stát  nábožensky orientované strany

- město x venkov  agrární strany

- práce x kapitál  sociálnědemokratické strany

typy systémů stran:

▪ Jean Blondel

a) systém dvou stran: VB (labouristé x konzervativci)

b) systém dva a půlté strany – dvě velké strany + jedna podstatně menši, nicméně mající podstatný vliv na fungování systému, protože žádná z těch velkých stran není schopna získat absolutní většinu hlasů v parlamentu: Německo (Sociálně demokratická SPD, Křesťansko-demokratická/sociální CDU/CSU + strana Zelených)

c) systém více stran se stranou dominující – jedna mimořádně silná strana, která ovšem nemá absolutní většinu => musí usilovat o získání podpory dalších stran pro vytváření koaličních vlád: Dánsko, Norsko, Švédsko

d) systém více stran bez strany dominující – rozdíly mezi politickými stranami jsou malé

▪ Giovanni Sartori

a) systém predominatní – dominance jedné strany, která může sama sestavovat vládu (není vázán konkrétním počtem stran => ve VB i v Dánsku)

b) systém dvou stran – opět existence dvou stran

c) systém více stran umírněně polarizovaný – 5-6 stran, jejichž realizace probíhá v mírné podobě, protože jsou si ideologicky blízké: většina zemí Z Evropy