Vypracované otázky

- 

občané obce jsou základem personálního složení obce 

Právo na samosprávu 

b.

Nositel práva na územní samosprávu a jeho subjekt 

- 

podle čl. 8 Ústavy je zaručena samospráva územních samosprávných celků a čl. 100 odst. 1 
pak stanovuje, že nositelem je územní společenství občanů 

- 

v čl. 101 odst. 3 Ústava charakterizuje ÚSC jako veřejnoprávní korporace, které mohou mít 
vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu 

- 

korporace k úkonům nepotřebuje zákonné zmocnění pro každý jednotlivý případ 

- 

Ústava zdůrazňuje povahu samostatného spravování ÚSC, které je druhem veřejné moci vůči 
osobám jí podléhajícím 

- 

členství v korporaci přitom nezávisí na vůli členů 

- 

co se týká veřejnoprávnosti dané korporace, tak ta se projevuje ve formě právní existence 
ÚSC, která je dána přímo z Ústavy (čl. 99) a ze zákona (§1 zákona o obcích) – další znaky 
plynoucí ze zákona o obcích a ze zákona o krajích jsou např. ukládání povinnosti cestou 
obecně závazné vyhlášky nebo sankcí v podobě pokut, ale i omezení při využívání majetku, 
který musí být účelné a hospodárné v souladu se zájmem daného ÚSC a úkoly, které pro něj 
plynou ze zákona 

Zastupitelská forma výkonu práva na samosprávu 

- 

podle čl. 101 odst. 1 a 2 Ústavy ČR je samospráva vykonávána zastupitelstvem 

- 

podle zákona o obcích je však samospráva vykonávána také obecná radou a formou místního 
referenda 

Záruky práva na samosprávu před zásahy státní moci 

- 

mezi základní pravidla, která v tomto směru stanoví Ústava, je třeba zařadit zejména 
následující: 

•  podle čl. 100 odst. 1 a čl. 101 z práva na samosprávu vyplývá právo samostatně