Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
- neorganizované (lid, národnostní a etnická menšina)
Nestačí, aby existovala norma, jež definuje subjekty ústavního práva, nýbrž je třeba i ústavněprávní
skutečnosti, aby vznikl ústavněprávní vztah
státní orgány a organizační složky státu
c.- zákonodárné orgány (parlament, poslanecká sněmovna, senát) a jejich složky (výbory,
komise, vyšetřovací komise, předseda, místopředsedové, senátoři)
- orgány výkonné moci a jejich představitelé (prezident, vláda, správní úřady, státní
zastupitelství, předseda vlády, členové vlády)
- org. soudní moci a jejich funkcionáři (ÚS, obecné soudy, soudci, přísedící, senáty, kolegia)
Organizační složky státu upravuje zákon 219/2000:
- organizační složka není právnickou osobou
- ministerstva a jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší
kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Kancelář Veřejného ochránce
práv, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR a jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní
právní předpis anebo tento zákon (§ 51); obdobné postavení jako organizační složka státu má
Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu
5. Ústavněprávní skutečnosti. Význam času a lhůt v ústavním právu.
skutečnosti
a.
ústavněprávní jednání
- volba, hlasování, podání návrh na vyjádření nedůvěry,…
- projevy vůle:
- v souladu s ústavněprávními normami (právní chování)
- v rozporu s nimi (protiprávní jednání)
- činnost (svolání 1. schůze poslanecké sněmovny; čl. 34 Ústavy), nečinnost (neporušování
domovní svobody – čl. 8 listiny) či opomenutí (nesvolání schůze poslanců navzdory žádosti
sněmovny; čl. 4 Ústavy)