Vypracované otázky

b) způsobilost k ústavněprávním úkonům, tj. vlastními úkony uskutečňovat práva a plnit povinnosti 
stanovené ústavněprávními normami 

-  právo volit, právo zakládat politické strany, právo být zvolen,… 

c) způsobilost k protiprávním úkonům. Ústavněprávní delikt, ústavněprávní deliktní způsobilost. 
Příklad: velezrada (pouze u prezidenta), odmítnutí složení slibu (poslanci, senátoři,…) 
d) procesní způsobilost, podle které jsou subjekty ústavního práva účastníky ústavněprávních 
procesů (volby, referendum, jednání parlamentu, řízení před Ústavním soudem). 
Příklady – dítě a volby (KDU-ČSL), dítě a vzdělávání, sdružovací právo 

subjekty 

b.

Subjekty ústavního práva můžeme klasifikovat např. následujícím způsobem: 

-  Stát a jeho orgány  

-  je třeba rozlišovat, kdy stát vystupuje jako právnická osoba podle §21 OZ a 

vrchnostenské vystupování státu ve veřejnoprávních vztazích 

-  nemají právní subjektivitu (ani orgány ani jejich složky – např výbory sněmoven), jen 

odvětvovou subjektivitu (viz zákon č. 219/2000 Sb. řeší tradiční problém) 

•  např. mají právo hospodařit s majetkem, ale nemají právo vystupovat v řízení 

ohledně majetku 

-  Územní útvary, za které jednají jejich orgány 

 a) územní korporace veřejného práva (stát, vyšší územní samosprávné celky, obce, jejich části při 
oddělování obce) 
 b) jiné územní útvary (volební kraje, obvody - jejich voliči) 

-  Fyzické osoby - občané, cizí, bezdomovci, občané obce 
-  Skupiny fyzických osob 

-  organizované s právní subjektivitou (politická strana, hnutí, kluby, církve,…) 
-  organizované bez právní subjektivity (přípravný výbor politické strany, petiční 

výbory) – vykazují znaky organizace navenek, ale nemají právní subjektivitu