Vypracované otázky

Současný stav ústavního zákonodárství ČR 

b.

• 

odklon od monolegální ústavy (rak. tradice) – polylegální ústava 

• 

rigidní ústava, hodnotově orientovaná 

Kontinuita a diskontinuita ústavního práva v ČR a v ústavním právu ČR 

c.

V dnešní době je významná diskontinuita s ústavním právem z let 1948 – 1989. Předpisy staršího data 
v dnešní úpravě nenalezneme, což je zvláštnost ústavního práva oproti jiným (např. 
soukromoprávním) odvětvím. 
Vztah k minulému režimu a jeho právu 

-  bylo přijato opatření, jež ruší všechny zákony, jenž by byly v rozporu s LZPS – ústavní zákon č. 

23/1991. 

-  zákon č. 480/1991 o době nesvobody – konstatování, že předchozí režim byl nesvobodný; 

zákony, jež byly přijaty v té době, se ruší jen tehdy, stanoví-li to zvláštní zákony 

-  pokus o radikální řešení: 198/1993 o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti 

němu – ústavní soud prohlásil za pouhou deklaraci 

Realizace ústavy ČR 

d.

-  živá ústava u nás neznamená, že závisí na ústavním soudu, jako v USA 
-  ústavní soud ústavu chrání, nepřeměňuje ji 
-  problematické je hledání hranice, kdy lze ústavu interpretovat a kdy už úprava přísluší 

zákonodárci – sem by se ústavní soud, podle čl. 6 dostávat neměl a měl by to nechat na 
politické většině 

-  je třeba rozlišovat, co upravuje ústava a co nižší zákony (40 prováděcích zákonů) 

Náprava křivd z hlediska ústavního práva 

e.

represe (potlačení přívrženců starého režimu) 
retribuce (odplata v podobě trestů trestního a správního práva) 
restituce (navrácení do funkcí, majetku,…) 
satisfakce (uznání zásluh) 
rehabilitace (obnovení občanské cti a bezúhonosti) 
reparace (náhrady ze strany poražených) 
amnestie nebo milost 
prevence (lustrační předpisy)