Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Jaké vztahy reguluje ústavní právo: 1) vztahy, které vyjadřují povahu státu a veřejné moci (ústavní hodnoty a principy jako jsou principy
demokracie, právního státu, úcty k lidským právům a svobodám, principům samosprávy; omezení a
vymezení forem výkonu státní moci a jejího nositele )
2) vztahy, které vyjadřují formy, kterými je veřejná moc vykonávána (volby, způsoby ustanovování
jednotlivých složek veřejné moci a úprava vztahů mezi těmito složkami)
3) Vztahy vyjadřující suverenitu lidu, českého národa (právo na sebeurčení) a postavení menšin
nyní již menší význam než do 1992
4) vztahy, které vznikají při realizaci státní suverenity a působení státu navenek (principy zahraniční
politiky, postavení státu v mezinárodním společenství, problematika vysílání vojska do zahraničí a
pobytu cizích vojsk na vlastním území, symboly státu, územní organizace, vymezení státních hranic),
5) vztahy, které vyjadřují formy působení veřejné moci dovnitř státu – vztah jedince a státu (státní
režim, občanství, základní práva a svobody); klíčová oblast
Z hlediska státovědy předmět ústavního práva tvoří
-
společenské vztahy týkající se základních prvků státu (státní moc, území, obyvatelstvo),
-
jeho formy a organizace (vztahy mezi státními orgány realizujícími jednotlivé státní funkce)
-
omezení této moci ve prospěch autonomních prostorů jednotlivce.
Z těchto hledisek možno rozdělit obsah ústavního práva na:
•
organizační (vnitřní), které upravuje vlastní organizaci státu
•
vnější ústavní právo, které reguluje chování státu vůči jeho okolí (jednotlivci, kolektivy, jiné
státy).
Z hlediska pozitivně právního formou vymezení kompetencí Ústavního soudu v čl. 87 odst. 1 Ústavy
ČR.