Národko - materiál dle učebnice

- celková spotřeba domácností se skládá z autonomních spotřebních výdajů (ty jsou nezávislé na výši reálného produktu) a indukovaných spotřebních výdajů (ty jsou přímo úměrné velikosti reálného produktu)

- větší reálný důchod = větší spotřeba za statky, které nejsou nezbytně nutné mezní sklon ke spotřebě => ukazuje, jak se mění spotřební výdaje domácností při změně reálného produktu (mpc = změna spotřebních výdajů domácností/změna reálného důchodu)

- úspory = finanční prostředky, které nejsou použity na spotřebu, změnu úspor při změně reálného důchodu ukazuje tzv. mezní sklon k úsporám (mps = změna úspor/změna reálného důchodu) úspory záporné/kladné

3.4.2 Investice

- podniky investují do nákupu strojů, výrobních zařízení, nových technologií

- investiční výdaje závisí na mnoha faktorech => hlavně úroková míra, poptávka po produkci podniků, očekávání hospodářské situace, inflace aj., mohou ovlivnit také opatření vlády (investiční pobídky, dotace, výše daní)
- investice se na rozdíl od spotřeby vyznačují tzv. multiplikačním účinkem => výsledný produkt ekonomiky roste rychleji než investice, které jeho růst vyvolaly

-investice => nákup produktů => vyšší poptávka, vyšší výroba => vyšší zaměstnanost, vyšší příjmy domácností
- pokud se míra investic v ekonomice nemění, ovšem dojde k výraznému zvýšení úspor na úkor snižování spotřeby => paradox spořivosti (zvýšení úspor => méně se nakupuje, zboží zůstává na skladech => pokles reálného důchodu => pokles samotných úspor)

- stabilní růst ekonomiky = stabilní objem investic

- investice klesají již při zpomalení růstu ekonomiky

3.5 Ekonomická krize

- primární příčinou = nadměrné žití na dluh vzniká nadspotřeba, zvýšená poptávka vede ke zvýšení nabídky a nadvýrobě ekonomika je za hranicí produkčních možností a dochází k jejímu přehřívání zvyšování cenové hladiny a vznik bublin na trzích aktiv

3.5.1 Velká hospodářská krize

- ve 30. letech 20. století, 1929 dosáhly akcie svého maxima a začaly mírně klesat zmatek v řadách akcionářů prodej akcií zrychlil jejich propad 25. 10. 1929 krach na Newyorské burze a dalších krach řady společností, ostatní snižovaly produkci nárůst nezaměstnanosti panika spotřebitelé se snažili vybrat své úspory v bankách krach řady bank, snížení platební schopnosti jednotlivců a zvýšení soc. napětí ve společnosti

- 1933 opuštění liberalismu nový ekon. směr = keynesiánství spojené s novým hosp. programem New Deal + vybudování systému státních zakázek a vznik centrální banky, oživení ekonomiky až na konci 30. let z důvodu intenzivního zbrojení

- důsledky:

a) opuštění klasických ekonomicko-liberálních myšlenek

b) snížení mezinárodního obchodu