Národko - materiál dle učebnice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
směnek) od obchodních bank, tím omezuje množství peněz u obchodních bank
mohou používat i přímé (direktivní) nástroje – podoba zákona, vyhlášky, nejčastěji: regulace investiční
činnosti, regulace spotřebního úvěru aj.
- přímé nástroje: zákon, vyhláška
- 2 typy monetární politiky:
a) expanzivní = vede ke zvyšování nabídky peněz snižováním diskontní sazby, nákupem cenných papírů,
snižováním míry minimálních povinných rezerv
b) restriktivní (kontrakční) = vede k omezování nabídky peněz zvyšováním diskontní sazby, prodejem
cenných papírů, zvýšením míry povinných minimálních rezerv
- cílem regulace množství (nabídku) peněz + úrokovou míru (cenu peněz) která varianta je výhodnější? – 2 pojetí:
a) keynesiánské = vývoj HNP závisí především na vývoji poptávky, nejdůležitější složkou poptávky jsou
investice, které reagují na vývoj úrokové míry – když úroková míra roste, investice klesají, a naopak
=> toto pojetí akcentuje regulaci úrokových sazeb
b) monetaristické = základem je kvantitativní teorie peněz, rovnice: M*v = P*Y (M = množství peněz, v =
rychlost oběhu peněz, P = cenová hladina, Y = reálný HNP), pojetí zdůrazňuje regulaci množství peněz, lze
ovlivňovat vývoj HNP
4.6 Peníze a inflace
Milton Friedman: „Inflace je vždy a všude monetární fenomén.“
CB = když chce zdražit cizí měnu, začne ji skupovat
V Japonsku je dlouhodobě deflace
Inflace = za 5 Kč i zítra koupím míň rohlíků než dnes
4.6.1 Co je inflace
= ekonomická nerovnováha, která se navenek projevuje vzestupem cenové hladiny; míra změny cenové hladiny
- růst cen se musí týkat tzv. spotřebitelského koše (= statisticky vymezený soubor zboží a služeb) a musí být srovnatelný
i v mezinárodním měřítku
- agregovaný ukazatel cen tohoto zboží a služeb = tzv. index spotřebitelských cen
4.6.2 Měření inflace
- změna cenové hladiny zboží a služeb spotřebitelského koše za určitého časové období
- k měření používáme indexy – bazický (udává vývoj inflace vzhledem k výchozímu období = k bázi)
a řetězový (udává meziroční změny inflace)
- míra inflace se udává v procentech
- rozeznáváme inflaci:
a) mírná – vzestup cenové hladiny do 10 %, regulovatelná standardními ekonomickými nástroji, běžná
b) pádivá (rychlá) – vzestup cenové hladiny 10-100 %, narušuje plynulý vývoj ekonomiky, zvýhodnění
dlužníka proti věřiteli, vývoz proti exportu, oslabování informační úlohy cen
c) hyperinflace – vzestup cenové hladiny nad 100 % (1000%), rozklad až destrukce ekonomiky, tendence k přechodu na naturální směnu
- hyperinflace po 1. světové válce v Německu, Maďarsku, Polsku atd.
- příčiny vedoucí k inflaci:
a) inflace tažená poptávkou, tzv. poptávková inflace způsobena nadměrným růstem státních výdajů na zboží
a služby (neúměrná poptávka po službách vyvolaná státními zakázkami), nadměrnou úvěrovou expanzí