Národko - materiál dle učebnice

- jednou z oblastí hospodářské politiky, zahrnuje záměrnou činnost vlády, která má s pomocí státního rozpočtu regulovat ekonomiku
- cílem je stabilizace makroekonomického vývoje

- stanovuje výši veřejných příjmů (zkoumá výši zdanění) a výdajů (podíl veřejného sektoru na tvorbě HDP)

- typy: a) expanzivní: přímé nástroje: zvýšení vládních výdajů, nepřímé: snížení daní, výsledek: rozpočtový schodek
b) restriktivní: přímé nástroje: snížení vládních výdajů, nepřímé: zvýšení daní, výsledek: rozpočtový přebytek

- nástroje fiskální politiky mají stimulovat zaměstnanost a ekonomický růst

- 2 fiskální opatření k realizaci: automatické stabilizátory + diskrétní opatření

- stabilizátory působí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, výhodou je nulové vnitřní zpoždění, např. progresivní

důchodové sazby
- opatření jsou vládní opatření, jednorázový charakter, nevýhodou vnitřní zpoždění, např. zavedení nových daní

6.2 Rozpočtový proces

- cílem je zajistit dostatečné množství veřejných příjmů potřebných k realizaci veřejných výdajů, koordinace vazeb mezi nástroji a výsledkem z hlediska finančních prostředků

- reaguje na fci redistribuční a alokační (+ lehce stabilizační)

- rozpočtová politika je realizována státem na různých úrovních veřejné správy, platí pro ni zásady: reálnost, úplnost, dlouhodobá vyrovnanost a publicita

- tyto zásady se uplatňují při sestavování veřejného rozpočtu, návrh a plnění státního rozpočtu se zveřejňuje v médiích a na webových stránkách ministerstva financí

- délka rozpočtového procesu činí 1,5 – 2 roky, má 5 etap: sestavení návrhu + projednání a schválení návrhu (vláda PS nabývá podoby zákona) + plnění (zodpovědné orgány státní správy ministerstvo financí) + schvalování případných úprav v rámci rozpočtového období (např. při povodních) + kontrola (průběžná + po skončení období, ministerstvem financí, které vyhotovuje závěrečnou bilanci tzv. státní závěrečný účet)

6.3 Státní rozpočet a jeho role v národním hospodářství

- rozpočtová soustava:

a) soustava veřejných rozpočtů, kam se řadí nadnárodní rozpočet (EU), státní rozpočet (ústřední) a rozpočty
jednotlivých celků územní samosprávy (obcí, krajů)

b) rozpočty neziskových organizací pohybujících se ve veřejném sektoru (příspěvkové organizace) a rozpočty

veřejných podniků

c) mimorozpočtové fondy (státní fondy)

- nejdůležitější je státní rozpočet, protože:

a) je zde soustředěna největší část všech příjmů

b) nejvýznamnějším nástrojem stabilizační politiky

c) dochází k financování státních netržních činností

- státní rozpočet nabývá podoby zákona, u nás ho vede ČNB (clearingový = souhrnný účet Státní pokladny)

6.4 Rozpočtová skladba