Národko - materiál dle učebnice

- nevýhoda svobodného frakčního bankovnictví je značná nestabilita systému

7.3 Systém dvoustupňového bankovnictví

- z upraveného modelu frakčního bankovnictví se zrodil dnešní peněžní systém a dnešní systém regulovaného bankovnictví + dvoustupňová bankovní soustava

- snahou států = mít na bankovní systém větší vliv a mít z něj zisk

- právo vydávat bankovky bylo přiznáno pouze jedné bance, přehledný, jednoduchý systém => umělý monopol na emisi papírových peněz banka mohla být zcela nebo částečně soukromá, obvykle však byla ve vlastnictví státu

- bankovkami poskytovaly úvěr nebo za ně nakupovaly směnky/jiné cenné papíry

- jako by si banka vypůjčila od lidí zadarmo a vypůjčené prostředky dále půjčila, tentokrát již za úrok, jiným klientům úrokový výnos takto získaný se dnes označují jako ražebné a dnes je tedy jediným příjemcem ražebného ta banka, která má v ekonomice monopolní emisní právo

- i dnes jsou vydané bankovky na straně pasiv (tj. závazků) emisní banky, která s jejich pomocí financuje část svých aktiv dnes ne závazek v pravém slova smyslu, vazba mezi bankovkami a komoditními penězi totiž byla odstraněna
- ražebné je dnes příjmem CB, které jsou bankami emisními a obvykle je potom převáděno do státních rozpočtů

- tímto zamezeno nadměrné emisi vlastních bankovek

- vlastní bankovky sice již banky po zavedení emisního monopolu vydávat nemohou, ale mohou „vydávat“ něco, co je jim v principu podobné, a to jsou běžné účty ani emise peněz na BÚ nemůže být neomezená, část peněz klienti banky totiž konvertují z běžných účtu do hotovostních peněz banky musejí mít proto dostatečnou rezervu bankovek vydávaných emisní bankou, aby mohly vždy dostát svému závazku vyplývajícímu z povahy BÚ = na požádání rychle proplatit peníze zaznamenané na BÚ klienta do bankovek

- obchodní banky se sice nemohou dopouštět nadměrné emise vlastních bankovek, protože je nemohou vydávat vůbec, ale za to se můžou dopouštět nadměrné emise bezhotovostních peněz

- rezervy bank už nemusí být tak velké, neboť nevydávají samotné komoditní peníze

- nějaký poměr krytí rezervami může být v konjunktuře více než dostatečný, zatímco tentýž se může stát nedostatečným po vypuknutí finanční paniky a nedůvěry vůči bankovnímu sektoru lze ztlumit 2 způsoby:

a) možné právně zamezit obchodním bankám, aby se vydaly cestou nadměrné emise = banky jsou podrobeny regulaci > nelze již hovořit o „svobodném“ bankovnictví, ale o regulovaném => regulace se snaží banky tlačit
k tomu, aby se chovaly méně rizikově, nutí je k tomu, aby podíl rezerv k objemu vkladů klientů byl vyšší, než
je nějaký daný poměr stanovený předpisem = vyžaduje tzv. povinné minimální rezervy, to vede k požadavku,

aby banka měla nějaký minimální vlastní kapitál v poměru k objemu aktiv, která drží
b) institut tzv. věřitele poslední instance = vytvoření takové instituce, která v případě, že se nějaká banka
dostane do problémů s likviditou (= nemá dostatek snadno zpeněžitelného majetku), tak takové bance může
likvidní peníze půjčit => dnes CB