Národko - materiál dle učebnice

c) udržování měnového kurzu vůči nějaké jiné měně – viz výše

- další nevyzkoušené cílování cenové hladiny (inflace = změna cenové hladiny), cílování úrovně nominálního HDP

- mnoho bank své měnové politiky nijak oficiálně nenazývá => měnová politika „just-do-it“ (americká centrální banka Fed + částečně centrální banka eurozóny ECB)

- mnohé CB provádí politiku kvantitativního uvolňování banky snížily úrokové sazby co nejvíce + přímo odkupují od bank různé druhy aktiv (dluhopisy) snaží se udržet likviditu finančních trhů + zabránit poklesu objemu peněz v ekonomice

7.8 Nezávislost centrální banky

- vlády jsou dlužníky a mají zájem na nízkých úrocích – taková konjuktura by však byla pouze krátkodobá, ve výsledku by vedla k inflaci (ale znovuzvolení vlády)

- koncept tzv. nezávislých CB různé banky jsou v různém stupni nezávislé na aktuální vládě

- jak docílit nezávislosti: nezávislost formálně zakotvena v zákonech = nutnost; způsob, jakým jsou do vedení CB vybírání lidé, kteří o měnové politice rozhodují ČR: vybírání orgánem státní moci – vládou, prezidentem, PČR, ministerstvem apod., ale o měnové politice rozhoduje v CB sbor několika lidí, kteří jsou jmenování obvykle v různých časových okamžicích (tj. různými vládami) – v ČR členy bankovní rady jmenuje prezident na dobu 6 let, obměna bankovní rady je postupná a členové rady jsou téměř neodvolatelní NEBO (ne v ČR) mohou různé členy vedení volit různé orgány (1/3 parlament, 1/3 prezident, 1/3 vláda…)

- žádná CB není a nemůže být úplně nezávislá, nezávislost je spíše stupňovitá – mezinárodní srovnání: v zemích s CB více nezávislými je nižší inflace

7.9 Měnový vývoj a politika v ČR

- dvoustupňový bankovní systém – znovu zaveden až na počátku 90. let postupně vznikaly malé privátní banky prvořadým úkolem boj s inflací (do konce 1990 maloobchodní ceny stanovovány administrativně, leden 1991 uvolněny skokový nárůst obava o roztočení inflační/hyperinflační spirály) – CB sledovala množství peněz v oběhu a udržovala úroky poměrně vysoko – inflace tehdy přijatelné 1% měsíčně + CB udržovala fixní kurz Kčs,- vůči koši světových měn

- rozdělení ČSFR vznik měnové unie, která přetrvala jen asi 1000 hodin, měnová odluka proběhla v průběhu 4 dní – únor 1993 okolkování bankovek vznik nové měny – Kč

- CB udržovala omezený růst peněžní zásoby a držela fixní kurz vůči měnám hl. obchodních partnerů

- nová česká měna předmětem investic ze strany nadnárodních finančních skupin

- ČNB: příliv kapitálu odkupovala za nově vydané koruny, aby tak bránila posilování vlastní měny a držela téměř fixní kurz => znamenalo tvorbu nových mocných peněz koruny, kterými CB platila za odkoupené devizy = připisovány na účty komerčních bank => dluh komerčních bank vůči CB se postupně snižoval až zmizel úplně – CB začala nabízet OB tzv. repo operace OB fakticky ukládaly přebytečnou likviditu na 2 týdny u ČNB tím ČNB zabránila tomu, aby se nové mocné peníze přelily do zvyšování cen masivní příliv finančního kapitálu, jeho odkup a následné stahování nově vytvořených peněz tak způsobily, že CB v podmínkách ČR není věřitelem OB, ale naopak je od poloviny 90. let v pozici čistého dlužníka OB funguje tedy v režimu stahování přebytečné likvidity + hl. nástrojem není sazba, za kterou si obchodní banky půjčují, naopak je to sazba, za kterou si OB mohou u ČNB prostředky ukládat
- příliv kapitálu 1996 natolik výrazný, že udržování fixního kurzu a existence samostatné měnové politiky nebyly slučitelné – ČNB uvolnila měnový kurz, bylo utvořeno fluktuační pásmo o šířce 7,5% na obě strany měnová zásoba v pol.90. let zvyšována rychlým asi 20% tempem rychlý růst dovozů zboží ze zahraničí polovina 1996: ČNB rozhodla, že zpomalí tempo růstu peněz pomocí zvýšení sazby povinných min. rezerv