Národko - materiál dle učebnice

- snižující se produkce zem. výroby si brzy vynutila zavedení přídělového systému na potraviny (tzv. lístkový systém)
- civilní produkce omezena na minimum + rozšiřovaly se výr. kapacity zbrojní výroby

- nedostatek přír. surovin vedl k vývoji a výrobě různých surovinových náhražek

- zvláště absolutní nedostatek uhlí 1918 byl hl. důvodem úplného hospodářského zhroucení R-U

- příděly potravin 1918 klesly na polovinu roku 1913, vývoj dospěl v roce 1918 do kalamitního stavu

- vysoké vál. výdaje a nedostatek zboží na trhu vážně oslabily funkce peněz a znehodnotily R-U měnu v závěru války vedlo k růstu naturální směny + rozkladu R-U úplná vojenská porážka a rozpad habsburské monarchie

9.2.1 Výsledky války

- rozpad 4 velkých impérií – carské Rusko, habsburská monarchie, císařské Německo a Osmanská říše

- do armád povoláno 70 mil. vojáků, přibližně 10 mil. padlo, 20 mil. bylo zraněno nebo zmrzačeno, na následnou epidemii španělské chřipky zemřelo 30 mil. lidí

- zadlužila se většina zemí, které se zúčastnily války

- 1. sv. válkou skončila doba lokálních konfliktů, právě skončený válečný požár byl válkou v pravdě světovou, které se zúčastnilo 38 zemí

- vzestup hospodářské úlohy státu a jeho institucí, soc. a národnostních procesů, vlivu pol. stran a hnutí a charakter a fungování státu, dominantní úlohu měla hospodářská politika státu

10 Ekonomický zázrak uprostřed Evropy: Ekonomický vývoj Československa 1918-1938

10.1 Vznik Československé republiky

- 1918 diplomatické vítězství především 3 exilových představitelů – T.G. Masaryka, E. Beneše, M.R. Štefánika + zásluha vystoupení legií na frontách ve Francii, Itálii a v Rusku počet legionářů 150 000

- domácí politika reprezentace v Čechách (Kramář, Rašín, Klofáč, Stříbrný, Preiss aj.) vyhlásila nový stát 28. 10. 1918 slovenská pol. reprezentace se k němu přihlásila o 2 dny později prostřednictvím tzv. martinské deklarace
- 1919 připojena zaostalá Podkarpatská Rus
- nutno vytyčit a zabezpečit území nového státu – na základě mírových smluv: s Německem Versailles 1919, s Rakouskem Saint-Germaine 1919, s Maďarskem Trianon 1920, s Polskem na Těšínsku 1920
- celkový počet obyv. 1919: 13,6 mil. – Češi a Slováci 65,5%, Němci 23,4%, Maďaři 5,7%, Ukrajinci 3,4%, Židé 1,3%, Poláci 0,6%, ostatní národnosti 0,1%
- přímé válečné ztráty – 400 000 osob, do emigrace odešlo 1880-1913 z č. zemí 720 000 a ze Slovenska 600 000 obyv.
- hospodářská pozice:

a) ČSR měla kompletní odvětvovou strukturu průmyslu, převažoval lehký průmysl, během války silně posílil metalurgický, báňský a strojírenský průmysl

b) ČSR měla relativně velmi kvalifikovanou pracovní sílu

c) zemědělství nedosahovalo takových výsledků jako Uhry, převážnou část půdy vlastnila šlechta a katolická církev, v důsledku této nerovnoměrnosti existovalo „agrární přelidnění“