Národko - materiál dle učebnice

10.5 Založení centrální banky – Národní banky československé

- přijetí zákona o akciové bance 347/1920 – zřízení podmiňováno vytvoření „hospodářských předpokladů“
- 1925 přijata novela bankovního zákona – uvádí i název nové bankovní instituce – Národní banka československá – vyhláškou min. financí 1926 zahájila NBČ svoji činnost, 1. guvernérem JUDr. Vilém Pospíšil, NBČ akciovou společností se základním kapitálem 12 mil. dolarů, 1/3 akciového kapitálu vlastnil stát, vrcholným orgánem byla bankovní rada = guvernér + 9 členů, vládní dozor = vládní komisař (pouze poradní hlas)
- zákonem jí bylo zakázáno poskytovat jakékoliv úvěry státu, vázána povinností odvádět tzv. bankovní daň a část čistého zisku po úhradě dividend a dotací rezervnímu fondu banky
- nástrojem monetární politiky = diskontní úroková sazba
- vedení prosazovalo zařazení mezi země tzv. zlatého standardu zavedení konvertibility bankovek za zlato nikdy

10.6. Hospodářský a měnový vývoj v době hospodářské krize

- příčiny: nadvýroba, riskantní úvěrová politika bank, špatná emisní politika zemí, překotný růst cen zlata na světových trzích
- všechny země, které měly své měny vázány na zlato se dostaly do vážných hospodářských problémů, krize znamenala prakticky konec zlatého standardu
- snižování domácí produkce, pokles mezd, růst nezaměstnanosti, snížení počtu bank z 128 na 105, vláda se pod vlivem K. Engliše rozhodla pro devalvaci koruny, dosavadní guvernér ČNB Pospíšil podal demisi, novým jmenován 1934 Engliš

10.7 Veřejné finance v ČSR

- zajištění zásobování obyvatelstva, splácení vál. dluhů, náklady spojené s návratem legionářů obrovský tlak na veř. finance nebylo možné udržet vyrovnaný st. rozpočet 1. rozpočet 1919 deficitní ve výši 2,8 mld. Kč reforma rozpočtových pravidel a daňového systému
- hospodářská krize 1929-33: pro všechny roky v tomto období st. rozpočet skončil schodkem, rostlo daňové zatížení, národní důchod klesl o 22 %, vláda řešila přijetím řady opatření vypsání půjčky na obranu státu 1936

10.8 Nostrifikace akciových společností

- zajištění vlivu nad nejdůležitějšími průmyslovými podniky nacházejícím se na území nového státu, většina měla své sídlo mimo území Čech vládou nastolen požadavek přesunu sídel těchto podniků na území nově vzniklého státu = tzv. nostrifikační zákon – prosince 1919
- nejintenzivnější nostrifikace 1921-4 – celkem 235 společností, probíhala i v Polsku, Rumunsku, Jugoslávii aj.
- souběžně probíhala i tzv. repatriace akcií = majetkový přesun akcií především od rak., něm. a maď. vlastníků do ČSR prostřednictvím odkupů akcií těchto společností na burzách ve Vídni, Budapešti a jinde čs. občany nebo PO
- proces repatriace akcií vedl ke značným kapitálovým přesunům v ČSR nejvíce kapitálově posílila sk. Živnostenské banky, která se stala nejsilnější finanční skupinou v zemi