Národko - materiál dle učebnice
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- finanční kapitál soustředěn zejména ve vídeňských bankách – rodina Rothschildů = hl. financiér rak. císařského dvora
9.1 Vývoj v českých zemích
- vrcholila průmyslová revoluce 1848 v souvislosti se zrušením feudálních výsad
- nejrychleji se rozvíjela tovární výroba v textilním průmyslu
- české země nejvýznamnějšími producenty řepného cukru v Evropě, strojová výroba pronikala do sklářského,
papírenského, kožedělného a keramického průmyslu
- výstavba žel. sítě umožnila rychlý rozvoj těžebního, hutního a strojírenského průmyslu, rozvoj: Vítkovické železárny, Ringhoferova strojírna na Smíchově, továrna na vagóny v Kopřivnici, Škodovy závody v Plzni atd.
- rozvoji napomohly i územní ztráty R-U po prohraných válkách
- v poslední třetině 19. st. a na začátku 20. st. elektrotechnický průmysl – Křižík, Kolben, Daněk + budování velkých elektráren rozvoj energetického strojírenství
- počátek 20. st. zbrojní výroba
- bankovní sektor: domácí český peněžní sektor nemohl konkurovat silně koncentrovanému a konkurenceschopnému bankovnímu sektoru reprezentovanému vídeňskými a něm. bankami, rozvíjel se cestou drobného lidového peněžnictví
– 1. český peněžní ústav = Česká spořitelna 1824
- rozšířené úvěrní družstevnictví, okr. hospod. záložny, svépomocná úvěrní družstva
- ve 2. pol. 19. st. zakládány 1. české banky – 1868 Živnostenská banka v Praze, Záložní úvěrní ústav v HK
- v 70. a 80. letech 19. st. zakládání nových bank, počet 33, 1873 hospodářská krize, 1890 zůstalo v č. zemích jen 7 akciových bank, z toho 4 německé a 3 české
- rozvoj až na začátku 20. st. nárůst akciového kapitálu – 3 kapitálově nejsilnější české: Živnostenská, Pražská úvěrní a Česká průmyslová
- v pol. 18. st. tvořila základ měnového systému stříbrna měna, 1753 uzavřela M. Terezie měnovou unii s Bavorskem, razilo se z jedné hřivny stříbrna 10 tolarů, 1761 však musela vydat 1. papírové peníze – tzv. bankocetle
- měnové reformy – Wallisova 1811, Stadionova 1816 aj.
- po vzniku Rak. centrální banky obnovena směnitelnost vydávaných papírových bankovek za stříbrné mince, dramatický pokles zásob měnového stříbra vedl 1847-8 k opětovnému zrušení této směnitelnosti
- stabilita a mír po 1870 vedl k měnové reformě 1872 – zavedlo R-U korunovou měnu – měnovou jednotkou R-U koruna až do konce 1. sv. války 1918
9.2 Válečné hospodářství v letech 1914-1918
- námořní blokáda odřízla R-U od zdrojů surovin
- vláda, aby zvládla zásobovací chaos, nákupní paniku a hromadné vybírání vkladů z bank, zavedla válečné řízené hospodářství zahrnovalo prům. výrobu, zem. produkci, dopravu, zás. obyvatelstva, zahr. obchod a cenovou politiku nejdůležitějším článkem tzv. válečné ústředny a prům. svaz = centrálně řízené instituce, měly monopolní postavení při vývozu, dovozu, nákupu, přídělu a odbytu výrobků + fce hl. armádních dodavatelů pro řízené zem. vznik 2 institucí: Válečný obilní ústav + Ústředna pro výkup dobytka