Národko - materiál dle učebnice

- *** vysoká míra rezerv = nízký peněžní multiplikátor; peněžní multiplikátor = zvětšování objemu peněžní zásoby země prostřednictvím schopnosti bank půjčovat peníze… => když je vysoká míra rezerv, peníze musí držet banka, není schopna tolik půjčovat a snižuje se peněžní multiplikátor

- další nástroje: ovlivňuje měnový kurz, který hraje roli v zahraničním obchodu => ovlivňuje jej nepřímo pomocí úrokových měr (zvýšení úroku přiláká zahraniční kapitál posilování domácí měny a naopak) x přímo pomocí devizových intervencí (vlastní měnu brání před znehodnocením nebo ji záměrně oslabuje, posílení = banka nakupuje vlastní měnu a platí za ni zahraničními měnami x oslabení = banka na měnových trzích nabízí a prodává vlastní měnu, na to, aby měnu posílila, musí mít nějakou zásobu zahraničních měn tzv. devizové rezervy, ty jsou omezené, pro oslabení banka nakupuje devizy a platí za ně měnou vlastní, té je neomezené množství). Cíl? => měnový kurz ovlivňuje ceny dováženého zboží, vstupních surovin atd., dopadá na exportéry z domácí ekonomiky a ovlivňuje tak objem produkce, úroveň nezaměstnanosti a inflaci

- devizové intervence omezují možnost CB ovlivňovat úrokové míry (vysoké úroky = příliv zahraničního kapitálu, který musí CB skupovat, aby se dostala na fixní kurz)

- nejdůležitější nástroj = úrokové sazby – sazba, za kterou si OB banky půjčují od CB = refinanční sazba = diskontní sazba ovlivňuje peněžní emisi, inflaci, krátkodobě také průběh hospodářského cyklu, zvyšování sazeb ekonomiku brzdí x snižování podpoří domácí poptávku úroková sazba nemůže být stále konstantní (důvody: poptávky po půjčkách, inflace) => rovnováha labilní (dostatečně silný šok může ekonomiku vychýlit na tu či onu stranu, a ta se potom v důsledku šoku sama rychleji od původní rovnováhy vzdaluje) jak ale úrokové sazby měnit? => přístupy ke změnám sazeb = měnově-politické režimy

- měnově-politické režimy:

a) režim cílování peněžní zásoby (tempo růstu peněz ovlivňováno nepřímo úrokovou mírou, při cílování sazbu zvyšuje, pokud tempo růstu peněz je větší, než kolik byl cíl, a naopak) pohyby měnově-politické sazby závislé na vývoji peněžní zásoby tento systém uspěl v řešení vysoké inflace x úskalím je nestabilita poptávky po penězích - pokud má v ekon. panovat nízká inflace = nemůže dlouhodobě peněžní zásoba růst výrazně více, než jaký je růst ekonomiky od peněžní zásoby jakožto zprostředkujícího kritéria ve většině zemí upustili

b) od 90. let 20. st. systém cílování inflace = CB zvyšuje své úrokové sazby, pokud předvídaná inflace míří nad inflační cíl, a naopak sazby snižuje, pokud předpověď inflace míří pod cíl, banka využívá pro předvídání inflace všechny informace, které má k dispozici, a podle toho se potom rozhoduje při manipulace s úrokovými, výhodné, když inflace, jakou domácnosti a firmy očekávají je co nejvíce podobná inflačnímu cíli, aby CB nemusela „lámat“ chybná očekávání pomocí svých nástrojů pokud bude CB kredibilní (= pokud veřejnost má důvěru v cíle CB)