Národko - materiál dle učebnice

- hotovost = nejmenší složka z celkové peněžní zásoby, většina peněz má podobu depozit v bankách

- rychlé rozšíření platebních karet a internetového bankovnictví => lidé potřebují méně bankovek a mincí + více prostředků na běžném účtu; nicméně v reálu toto příliš nezměnilo držbu hotovosti

- teorie poptávky po penězích = monetarismus

- vliv cenové hladiny na poptávku po penězích: pokud ceny vzrostou ekonomické subjekty budou chtít držet na svých účtech, ve svých peněženkách a sejfech o to více nominálních peněz

- další činitel reálný důchod (= spotřeba + úspory) x reálný produkt: čím větší reálný příjem domácností tím větší poptávka po penězích domácnosti s vysokým příjmem obvykle mají i vysokou spotřebu + větší objem transakcí + větší poptávku po transakčních penězích; intenzita působení reálného důchodu není jasná

- další činitel = úrokové míry: v případě poptávky po penězích hotovostních vliv úroku jasně negativní (čím vyšší úrok, tím méně hotovostních peněz budou lidé chtít držet, protože hotovost nemůže úrok vynášet), u BÚ podobně – vliv úroku na široký peněžní agregát (M2) je nejasný

- kvantitativní rovnice peněz: M*V(r) = P*Y (M = peníze držené, V(r) = důchodová rychlost peněz, P = cenová hladina, Y = reálný produkt měřený pomocí reálného HDP) – důchodová rychlost = kolikrát se peníze „obrátí“ během daného časového období v porovnání s důchodem (poměr nominálního příjmu a peněžní zásoby číslo, které říká, kolikrát je větší důchod ve srovnání s drženými penězi), peníze = transakční peníze růst úroků => růst V(r) rychlost širších peněžních agregátů je obvykle stabilnější než rychlost agregátů nižších

- M% + V(r)% = P% + Y% procenta značí tempo růstu za nějaké časové období, např. rok tempo růstu cen = inflace = přírůstek peněžní zásoby se rozkládá mezi růst cen a růst ekonomiky v jádru monetarismu (vidí hlavní příčinu inflace právě v tom, že emise peněz je rychlejší, než je růst produkce ekonomiky) na inflaci vliv CB
- příčina nadměrné emise peněz = obvykle velké vládní výdaje

- hyperinflace – CB půjčuje ve velkém množství OB rezervy, obvyklejší ale je, že CB nepůjčuje pouze OB, ale půjčuje přímo vládě (nejčastější je odkup vládních cenných papírů)

- kvantitativní rovnice (vlevo tempo růstu peněz, vpravo tempo růstu cen = inflace)

- CB dnes nesmí přímo odkupovat státní dluhopisy ani přímo půjčovat vládě = zakázáno tzv. měnové financování vládních výdajů

7.6 Úroky

- liší se podle toho, jakou splatnost má dluh nebo vklad, k němuž se úrok váže

- výše úroku má dopad na nabídku peněz – objem peněz v ekonomice se zvyšuje, pokud přírůstek úvěrů poskytnutých bankami převyšuje splátky úvěrů stávajících