Národko - materiál dle učebnice

- ukazatelem velikosti daňové zátěže je den daňové svobody (u nás 6.-21. 6.) (kdy občan pracuje na daně/kdy na sebe)
- snaha vlády = najít optimální velikost daňové zátěže a optimální přiřazení příjmů a financování výdajů

- kontrolu hospodaření státu provádí NKÚ

- Lafferova křivka = ukazuje závislost daňového výnosu na míře zdanění – Lafferův bod označuje takovou míru zdanění, která odpovídá nejvyššímu daňovému výnosu

- cílem je snižovat daňové zatížení a zajistit, aby neklesal daňový výnos, posílení využití nepřímých spotřebních daní a přecházení na užívání univerzálních daní

6.5.1 Trendy v příjmech státního rozpočtu

- nejvýznamnějším příjmem jsou daňové příjmy (85–90 %) z nich pojistné na sociální zabezpečení + výnos z DPH + výnos ze spotřebních daní

- příjmy ČR se vyznačují nižší dynamikou než výdaje

6.6 Výdaje státního rozpočtu

- výdaje tvoří nenávratné platby na běžné a kapitálové účely a poskytované návratné platby (půjčky)

- významné jsou mandatorní výdaje stát se jich nemůže zříci (povinná školní docházka, výdaje na obranu, výdaje na humanitární pomoc)

- nárůst mandatorních výdajů je dán inflací a nárůstem zaměstnanců v rozpočtové sféře

6.6.1 Trendy ve výdajích státního rozpočtu

- tok výdajů během roku rovnoměrný, v závěru roku rostou

- největší položka = mandatorní výdaje (80%) z nich sociální výdaje

- nejdynamičtější položkou je státní dluh

- u transferů jsou největším příjemcem místní rozpočty

6.7 Deficit státního rozpočtu

- vzniká u běžného účtu, pokud jsou výdaje státního rozpočtu vyšší než příjmy; u kapitálového účtu jen pokud jsou financovány veřejné investice

- nutné posuzovat, zda se jedná o deficit:

a) plánovaný (důvodem vzniku expanzivní fiskální politika)

b) neplánovaný (důvodem vzniku např. povodně)

c) krátkodobý (v řádu několika dnů, týdnů)

d) výsledný deficit za rozpočtové období

e) střednědobý a dlouhodobý (několik let po sobě)

- příčiny = faktory endogenní (závislé na vládě) + exogenní (nezávislé na vládě), většinou působí současně
- endogenní faktory:

a) expanzivní charakter fiskální politiky

b) časové rozložení výdajového šoku

c) časové rozložení daňového zatížení na více generací

d) vládní populismus

- exogenní faktory:

a) tempo ekonomického růstu (snižování tempa > snižování příjmů a zvyšování výdajů státní ekonomiky)

b) deprese ve světě

c) růst cen základních surovin (ropa)

d) vývoj úrokové míry

e) úrok z veřejného dluhu

f) mimořádné události (přírodní katastrofa)

- důsledky deficitu státního rozpočtu jsou v krátkém období vždy pozitivní:

a) sníží se vliv exogenních faktorů

b) možnost využívat realizované vládní investice

c) v krátkém období nelze okamžitě zvýšit daně či snížit výdaje v jiných oblastech