Národko - materiál dle učebnice

zmírnit nerovnosti mezi subjekty, jiná míra zdanění aj.

b) zvyšování kvality lidského potenciálu = zvyšuje se vzděláním, pracovníci s vyšším vzděláním dosahují
průměrně vyšších výdělků, vyšší životní úrovně; snaha o vědecký pokrok

c) zvyšování kvality životního prostředí = v české ekonomii tzv. „maximalizace zisku“, příp. „maximalizace
tržního podílu“, cílem státu je přimět výrobce k používání moderních technologií eliminujících znečišťováním
životního prostředí

5.1.2 Netržní činnosti státu

- snaha eliminovat tržní selhání

- činnosti:

• legislativní = cílem nabídnout právní prostředí, které je pro existenci tržního mechanismus nejpříjemnější

• alokační = jejím cílem je podpořit ekonomický růst přesunem finančních prostředků do potřebných oblastí či potřebným subjektům, spojena s investicemi (do infrastruktury, do vzdělání), reaguje na nedostatky na mikroekonomické úrovni, důsledkem je existence veřejného sektoru a smíšené ekonomiky

• redistribuční = je snahou státu zabezpečit určitou spravedlnost či rovnost v příjmech jednotlivých subjektů:

a) nepřímo – prostřednictvím existence progresivních důchodových a majetkových daní

b) přímo – prostřednictvím adresných peněžních transferů (dotace, přídavky), nejrozšířenější

c) vyšším zdaněním některého zboží – dnes toho s negativním vlivem na zdraví člověka či životní prostředí spotřební daň (alkohol, cigarety, líh, pohonné hmoty aj.)

• regulační = spojována s legislativní – na rozdíl od té se zabývá konkrétními segmenty trhu, upravuje podmínky, které se týkají činnosti jen některých subjektů, např. podmínky podnikání, souvisí i se stabilizační činností

• stabilizační = nejmladší, stát se snaží eliminovat makroekonomické příčiny selhání trhu, buď stimulací či restrikcí agregátní poptávky a nabídky, cílem je dosáhnout hospodářské stability; nestabilita = ztráta efektivnosti

5.1.3 Příčiny selhání státu

- rozhodnutí vlády způsobí poruchy v přirozeném vývoji tržního mechanismu, nedostatky jsou:

a) obtížnost předvídání důsledků státních zásahů na soukromý sektor

b) omezené informace potřebné pro rozhodování o určitém typu státního zásahu

c) problematický výběr nejvhodnějšího řešení z alternativních návrhů

d) časová zpoždění

e) informační zpoždění

f) politická zpoždění

g) realizační zpoždění státního zásahu, neboť ekonomika se v době nabytí platnosti a účinnosti opatření může
pohybovat v jiných dimenzích

h) souvislost hospodářského a politického cyklu

i) vztah politiků k ekonomickým teoriím

j) obtížnost kontroly činnosti státní správy

k) byrokratický aparát, jež má snahu se rozpínat a prosazovat maximalizaci preferenčních fcí moci

l) vliv zájmových skupin na veřejné rozhodování